Tradice a zvyky vždycky neodmyslitelně patřily k naší obci a některé z nich se v upravené podobě zachovaly dodnes.

V zimních měsících patřily ve 20. století mezi hlavní společenské události Malé a Velké Chuchle plesy. Oblíbené byly zejména zábavy, které organizovaly sportovní klub Čechoslovan Chuchle (karneval sportovců), Sbor dobrovolných hasičů či Sokol. Velmi populární byly sokolské tzv. „zástěrkové zábavy“, při nichž si tanečnice vždy předem připravily velký počet zástěrek, malých zdobených hadříčků, které pak v závěru tance přišpendlovaly svým tanečníkům. Dodnes, v některých rodinách, jsou tyto „trofeje“ ještě k nalezení. Plesy, maškarní bály a karnevaly pro děti se ve Velké Chuchli vždy konaly v sále dnes již neexistující restaurace „U Holečků“ (zanikl v 90. letech 20. století nejprve přestavbou na vinárnu, později na kanceláře).

Klasickou jarní tradicí je velikonoční obchůzka, kdy na Velikonoční pondělí obchází děti domácnosti svých příbuzných, prarodičů, přátel rodičů. Obvyklou koledou, kterou děti zpívají je: „Hody, hody, doprovody – dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý – slepička vám snese jiný.“ Přitom vyplácejí paní domu pomlázkou. Ručně pletenou pomlázku ve většině domácností nahradila už pomlázka koupená na velikonočním trhu v Praze. Za koledování obdrží většinou vajíčko nebo nějakou sladkost. Dospělí muži obchází pouze v rámci své rodiny. Oslavy Velikonoc mají v Chuchli v současnosti civilní charakter. Většinou se sejde rodina k slavnostnímu nedělnímu obědu. V řadě domácností se tradičně peče mazanec (kynuté pečivo), vyrábí se Velikonoční nádivka (jejíž součástí bývají kopřivy) s bramborovým salátem.

Vynášení Morany a otevírání studánek nemělo v Chuchli žádnou výraznější tradici. Od roku 2006 Moranu pravidelně vynáší k Vltavě děti a paní učitelky z mateřské školky. Otevírání studánek podnikli na počátku 21. století několikrát chuchelští ochotníci u pramene v Malé Chuchli.

Oblíbeným zvykem v Chuchli je pálení čarodějnic, které se koná vždy 30. dubna. V tento den se vždy z pytloviny a sena vyrobila čarodějnice, která se zapíchla doprostřed veliké hranice. Podle vzpomínek pamětníků, se oheň vždy zakládal na Homolce a chlapci k němu nosili stará opotřebovaná košťata, která hořící vyhazovali do vzduchu. Po první světové válce se obdobný oheň na tomtéž místě zapaloval také v předvečer svátku Mistra Jana Husa. Až do konce osmdesátých let 20. století se podobné pálení veřejné pálení čarodějnic (oficiálně nikým nepořádané) také konalo například nedaleko vodojemu na Hvězdárně. Po sametové revoluci vznikaly individuální ohně na různých místech v Chuchli, oblíbené bylo pálení čarodějnic v Čulíkově lomu, které pravidelně organizovala TJ Sokol Chuchle.

Květen byl zejména v druhé polovině 20. století spojen s oslavami svátku práce (1. května) a konce druhé světové války (8. respektive 9. května).

V 50. – 60. letech se konaly prvomájové průvody. Začínaly většinou V Dolích, pokračovaly Starochuchelskou ulicí (tehdy to byla třída maršála Stalina), do Radotínské (tehdy Fučíkové), k zastávce na chuchelském závodišti, kde vždy zdostihové tribuny promluvil ke shromážděným lidem řečník. Často pokračoval do Radotína, k pomníku Rudých letnic. V tento den si mnoho chuchelských žen a dívek oblékalo zdejší lidový kroj, jehož podoba se dnes dochovala již jen na několika fotografiích.

Určitá tradice zde nastala v době, kdy byl chuchelským obětem květnových událostí roku 1945, postaven společný hrob v Chuchelském háji. Na jejich počest sem lidé začali, v těchto dnech chodit ve slavnostním průvodu, později se jednalo o průvod lampiónový a představitelé obce vždy k pomníku položili věnce. Průvod začínal mezi sokolovnou a zastávkou autobusu Kazínská, v jeho čele šla hudba, která hrála do kroku, zástupců spolků, škol (včetně koní s jezdci z dostihové školy). Povinnými zastávkami průvodu v 60. – 80. letech bylo položení věnců u pomníku obětem odboje a revoluce na náměstí Chuchelských bojovníků a u školy u desek padlých v 1. světové válce. Hudba přitom zahrála skladbu „Pochod padlých bojovníků.“ U hrobu v Chuchelském háji vždy stála čestná stráž složená z pionýrů a vojáků, zazněla československá státní hymna, projev řečníka a recitace žáků školy.

Červen byl spojen s dětskými oslavami. Všechny společenské organizace ve Velké Chuchli společně pod hlavičkou Národní fronty od 80. let připravovaly oblíbený dětský den v Areálu zdraví v Chuchelském háji. Po sametové revoluci v tradici pokračoval Sbor dobrovolných hasičů, ke kterému se postupně připojili i další spolky. Závěr školního roku se nesl ve znamení Posledního zvonění, zábavné a společenské akce kterou připravovali žáci posledního ročníku základní školy obvykle v restauraci „U Holečků.“ Po zániku restaurace  v 90. letech nahradily poslední zvonění školní akademie, které se konaly v tělocvičně základní školy.