21. srpna 1751 byl v habsburské monarchii vydán ohňový patent Marie Terezie. Zákonná úprava tehdy přinesla první protipožární zásady při výstavbě domů, ale také povinnost vybavit obce zvoničkami. Zřejmě v reakci na toto nařízení vznikla ve Velké Chuchli první zvonička.

Podle vzpomínek předávaných z generace na generaci se jednalo o jednoduchý rozsochatý kůl – tzv. dvoják, kde byl zavěšený zvon. Doklad  existenci zvoničky zveřejnila v roce 1995 paní Ing. Květa Pecáková, která na půdě objevila poznámky svého pradědečka Jana Příhody (1838 – 1880). Díky nim se dozvídáme, že zvonička byla u čp. 2. Dokladem, že zde zvonička skutečně byla je také pomístní jméno „Zvonečkovna,“ které dosud používá nejstarší generace Chucheláků (pamětníci si jistě vzpomenou, že v areálu domu, kde bydleli dlouhá léta manželé Markovi, byla kdysi moštárna místních zahrádkářů).

Jan Příhoda také zaznamenal, že současná zděná zvonička na náměstí Chuchelských bojovníků byla postavena v roce 1877. Leží na obecním pozemku a bezprostředně přiléhá ke zdi Čejkova statku čp. 4 a sousedního čp. 11.

O tom, že obec měla svého zvoníka, podává svědectví obecní kronika. Kronikář Albín Dvořáček zpětně zaznamenal k roku 1925, že obec měla svého zvoníka. Ten zvonil při pohřbech a také tzv. klekání. Šlo o zvonění, které se opakovalo třikrát denně – ráno, v poledne a večer. Klekání sloužilo k určování času a dříve mělo také náboženský charakter. Posluchač měl po dobu modlitby pokleknout a pomodlit se modlitbu Anděl Páně. V kronice je zaznamenáno, že 9. března 1925 obec zrušila zvoníkovi poplatek za zvonění a bylo mu povoleno vybírat dobrovolný poplatek.

V nástřešní vížce byl umístěn zvon, který sem byl přesunutý z původní zvoničky. Díky pozůstalosti historika umění Zdeňka Wirtha, který zde v roce 1942 prováděl památkový průzkum předcházející válečné rekvizici zvonů, víme, že zvon průměr 30 a výšku 27 centimetrů a ulil ho zvonař Jan Jiří Kühner na Malé Straně. Byl označen iniciálami I. G. K. a letopočtem 1760. Vzhledem k tomu, že mohl za války sloužit jako signální zařízení, válečné rekvizici unikl. Pisatel článku si na zvon v době svého dětství pamatuje.

Zvonička 16. 10. 2023

Bohužel vzácná památka nepřečkala dobu nastupující demokracie na počátku 90. let minulého století, kdy byl zvon z 18. století ze zvonice ukraden. To již zvonička svému účelu dlouho nesloužila a je třeba přiznat, že s výjimkou likvidace okolní zeleně zůstala stranou zájmu obce. O interiér zvoničky se svépomocí obětavě starala až do své smrti paní Alena Klánová. Vybavila ho předměty a obrazy s náboženskou tematikou a to i přes fakt, že prostor nikdy nesloužil k náboženským účelům. Zvonička v následujícím období sloužila jako kulisa např. při předvánočních setkáních nebo při koncertech Pražské mobilní zvonohry. V roce 2022 byl opraven vnější vzhled zvoničky a vedení městské části zvažovalo o rok později pořízení zvonu a opravě věžičky. K tomu však nedošlo vzhledem k finanční náročnosti.