Rys Jan

Narodil se 10. září 1929 ve Velké Chuchli do rodiny zámečníka a pradleny. Otec mu zemřel ve dvou letech, a nejen díky nově dostavěnému domu se rodina se dostala do tíživé situace.  Obecnou školu absolvoval ve Velké Chuchli, měšťanku v Radotíně.  Vyučil se zámečníkem, později vystudoval střední průmyslovou školu. Na vojně nastoupil do vojenského projektového ústavu, jako kreslič. Tato praxe po skončení vojenské povinnosti mu umožnila nastoupit v zaměstnání do konstrukce ve filmovém studiu Barrandov, kde působil až do odchodu do důchodu.

Jak vzpomíná jeho syn – Jan Rys ml. při květnovém povstání málem přišel o život: „Rozhodli se totiž se svým bratrem Kamilem a několika kamarády, že utečou na západ k americké armádě. Tak se k ní vydali pěšky směrem na Slivenec a Rudnou do Plzně. Zde potkali nějaké Vlasovce, ti je kousek svezli na voze s koňským potahem, dále zase šli pěšky. Jejich kamarádi si to ale posléze rozmysleli a chtěli se zase vrátit. Tak se rozdělili. Bohužel, ti co se vrátili, někde u Barrandova narazili na německé vojáky, kteří je zastřelili. Otec s bratrem pokračovali dál. Někde v Karlickém údolí v jedné chatě narazili na hodnou paní, která jim dala najíst a nechala je u sebe přespat. Nakonec se tam dočkali konce války a už bez problémů se vrátili domů.

Už v této době se u něj projevil zájem o přírodu. Nejdříve ji jen pozoroval. Když se mu podařilo najít někde zapomenutý vojenský dalekohled. Po tom zatoužil přírodu i fotit. U místního drogisty, kam chodil vypomáhat, se naučil vyvolávat film a fotky. Mohl si tam půjčovat i starý fotoaparát.  Tak se při svých toulkách přírodou kolem Chuchle a nejbližším okolí jednou seznámil se svojí pozdější ženou Jiřinou. Ta do ní chodila venčit a cvičit svého vlčáka Kazana. Narodili se mu v tomto manželství dva synové, já a o deset let mladší bratr Jirka. Ten bohužel těsně před maturitou tragicky zemřel, což byla pro něj nesmírná rána. Bratr byl velmi talentovaný malíř a otec se v něm viděl. Chodili často společně do přírody. Otec s fotoaparátem přes rameno, bratr s malířským stojanem na zádech.“ 

V padesátých letech společně se svým bratrem a několika dalšími myslivci z řad Chucheláků založili místní myslivecký spolek.  Stal se členem České společnosti ornitologické a díky svému zájmu se začal věnovat fotografování přírody. Jeho fotografie a texty zveřejňované ve spolkových časopisech (např. časopis Myslivost) zaujaly odbornou i laickou veřejnost, a tak se Jan Rys začal věnovat ve svém volném čase focení a následně i psaní knih. První vyšla v roce 1964 a jmenovala se Jaro v zátoce racků. Popisovala přírodu v okolí terénní základy ornitologické společnosti Velký Tisý.  V rychlém sledu vycházely další knihy: Vteřiny lesa, Vteřiny z polí luk a strání, Chvilky za městem, Vteřiny u rybníků, řek a tůní, Seznámení u vody, Rybáři snů a skutečností.  Řada knih se dočkala i zahraničních vydání v Polsku, Francii, Nizozemí a Německu. Svými fotografiemi přispěl také do mnoha atlasů a dalších přehledových knih.

V 60. letech byl Jan Rys také častým hostem televizního pořadu Lovy beze zbraní, kde jeho společníky byli další vypravěči o přírodě. Vedle psaní knih a fotografování až do pozdního věku přispíval do řady časopisů. Nejbližší mu byl časopis Myslivost. Jak jsme se zmínili, dlouhá léta byl členem Českomoravské myslivecké jednoty, kde se stal zakládajícím členem a také prezidentem Klubu fotografů přírody.  Žil velice skromně, nestál o pozornost, rád se účastnil Svatohubertských troubení v Chuchelském háji a jednou se ho podařilo přemluvit k besedě v chuchelském Klubu seniorů.

Poslední kniha, kterou ale Jan Rys nedokončil, se měla jmenovat Příroda uzdravuje. Psal ji na počítači, fotografie pořizoval digitálním fotoaparátem Canon a sám upravoval v programu Photoshop. Byl aktivní až do vysokého věku. Zemřel 9. srpna 2023.

 

Zajímavosti:

  • Podle katalogu Národní knihovny je autorem nebo spoluautorem (jako fotograf) 26 knih, mnohé z nich vyšly také v němčině, francouzštině, holandštině či polštině. Česká vydání jsou v následujícím seznamu zvýrazněna červeně.

Jaro v zátoce racků (1964)
Vteřiny z lesa (1971)
Sur les traces des animaux (1971)
Auf den Spuren des Wildes (1971)
Sur les traces des animaux (1972)
Kapesní atlas ptáků : pomocná kniha pro zákl. devítileté školy (1972 – foto)
Jak živočichové létají : populárně naučná doplňková četba pro žactvo  (1972 – foto)
Atlas obratlovců. 3, Ptáci (1972 – foto)
Vteřiny z polí, luk a strání (1973)
Sur les traces des animaux (1973)
Chvilky za městem (1973)
Śladami zwierząt (1974)
Dierenleven in het wild (1974)
Sur les traces des animaux (1975)
Atlas obratlovců. 4. [sv.], Savci (1977 – foto)
Vteřiny u rybníků, řek a tůní (1981)
Seznámení u vody (1981)
Rybáři snů a skutečnosti (1985)
Ryby zblízka (1989 – foto)
Putování českou přírodou (2009 a 2019 – foto)