1892 – 1947

Koně, jímž v podstatě zasvětil celý svůj život ho nadchli v roce 1906, když mu bylo čtrnáct let. Tehdy se stal členem „Union klubu Berlín“, z jehož archivních záznamů lze vyčíst, že „jezdí dobře a může dobře pracovat – velmi pilný“. Z dalších zápisů v pracovní knížce je možno vyčíst, že například 10. února 1914 nastoupil u firmy Luis Stern v Colu Mülheimu. Poslední zápis je z 15. července 1914 od zaměstnavatele Moravce, kdy Karel Holoubek na vlastní žádost odešel a vstoupil do rakousko–uherské armády.

O několik let později je prokázáno, že byl v Rusku, v československých legiích. Po válce se opět vrátil k dostihovému sportu a za závody jezdil i do zahraničí, například do Rakouska, Německa a Maďarska. V roce 1924 se v Lyse nad Labem oženil a odtud se potom se svojí rodinou přestěhoval do Velké Chuchle. Z té doby také existují první zprávy o jeho československé dostihové kariéře. Kromě běžných, menších vítězství, určitě stojí za zmínku první místo ve Velké pardubické v roce 1925 s koněm Landgrafem a dále dvě vítězství v derby z let 1927 a 1928, které se jelo v Chuchli. Poprvé dojel na prvním místě s koněm Dagobertem a po druhé to bylo s koněm Blue Star.

Svojí velmi úspěšnou kariéru dostihového jezdce zakončil ve třicátých letech 20. století. Poté se již koním věnoval pouze jako trenér a později, po válce, velmi krátce jako startér v Chuchli a v Pardubicích.

Karlu Holoubkovi nebylo souzeno dožít se stáří, neboť zemřel v roce 1947, ve věku 54 let. Jeho smrt byla tragická – neznámý řidič ho srazil při přecházení silnice na Křižovatce u Vltavy(dnešní ulice Strakonická – Dostihová).

Karel Holoubek v sedle Dagoberta (1927)