TJ Sokol Chuchle byla založena občany Malé a Velké Chuchle 21. července 1907 v restauraci „U Tůmů“. Zakládajícími členy byli Josef a Karla Czákovi, Břetislav Černý, Alois Čížek, Václav Čumrda, Josef Holeček st., Alois Cháňa, Josef a František Janouškovi, Jaromír Příhoda, František a Božena Tůmovi, Alois Tureček, Václav a Ludmila Wildmanovi.
V úvodních letech se cvičilo převážné v sálech restaurací „U Tůmů“ a „U Holečků“, dobře posloužila také stodola Jaromíra Příhody. Veřejnosti se chuchelští Sokolové poprvé představili 8. srpna 1909, v roce 1912 se účastnili poprvé Všesokolského sletu. Utlumení činnosti nastalo za 1. světové války, aby se pak aktivity Sokola plně rozvinuly v následujících dvaceti letech. Prvořadým úkolem byla stavba nové sokolovny, kterou se po dvouleté adaptaci staršího domu, věnovaného Josefem Czákem, podařilo otevřít v listopadu 1922.
Tento návrh na rekonstrukci sokolovny nebyl nakonec z finančních důvodů realizován.
Protože v rámci Sokola nebylo možné ustavit další sportovní oddíly, vznikl v roce 1926 SK Čechoslovan Chuchle, který provozoval vedle kopané v počátcích činnosti také atletiku (v letech 1948 – 1970 součástí Sokola) a v roce 1932 hokejový klub HC Chuchle, jehož členové v létě rovněž hráli tenis (od roku 1946 součástí Sokola).
Do roku 1937, kdy byl starostou jednoty Antonín Říha, náčelníkem František Kabeláč a Karel Horký místostarostou jednoty, je datována aktivita obětavých členek, které při příležitosti 30. výročí vzniku chuchelského Sokola vyšily a předaly slavnostní prapor, který se zachoval do dnešních dnů a je vystavován při slavnostních příležitostech. Byla to tehdy opravdu slavnostní událost, když vyšel průvod členů v krojích za vlastním praporem a symbolizovala vlastenectví a odhodlání před nastávajícím nacistickým nebezpečím. Činnost se rozvíjela i přes nepříznivou politickou situaci i v posledním předválečném roce – konala se zástěrková a pomlázková zábava, tři veřejná cvičení, na podzim dokonce dvě úspěšné sbírky pro uprchlíky z pohraničí a jednota měla dokonce svojí vlastní knihovnu s více než pětistovkou svazků. Krátce na to se jednota dostala do finančních potíží, ručit museli členové svým majetkem (ve prospěch jednoty bylo 13. května 1939 sehráno loutkové představení) a po vypuknutí války činnost vzhledem k nacistickým příkazům ochabuje. Krátce po valné hromadě byla činnost jednoty zastavena a sokolovna obsazena Němci a využita jako skladiště.
Během druhé světové války zahynuli sokolové Jaroslav Kos a Václav Dudek z Malé Chuchle, Josef Fűrst, Václav Koníček a František Molhanec z Velké Chuchle. Škody na sokolovně byly po válce vyčísleny na 71 tisíc korun a činnost jednoty mohla být naplno obnovena 11. července 1945. Konala se akademie, mikulášská a dětská besídka a oslava Silvestra a do Sokola vstoupilo nejvíce členů v jeho historii. V roce 40. výročí jednoty, které bylo oslaveno na chuchelském závodišti, pracovaly oddíly základní tělovýchovy, tenisu, odbíjené, fungoval pěvecký odbor, pořadatelský odbor a stavební odbor, jehož úkolem byla příprava stavby nové sokolovny.
Nadějný rozvoj činnosti zastavil komunistický převrat v roce 1948 a s ním spojené sjednocení tělovýchovy. Nově utvořený „akční výbor Sokola“ vyloučil 18 členů mj. „pro hrubé porušení sokolské cti a národní povinnosti projevené jako protistátní činnost“ a proto, že na Všesokolském sletu podporovali mládež vyjadřující sympatie prezidentu Benešovi a demokratickým ideálům. V té souvislosti došlo v následujících letech díky nedostatku cvičitelů k omezení činnosti, která se po několika letech opět začala rozvíjet (mimochodem např. na rozdíl od Radotína stále pod hlavičkou Sokola) spolu s návratem některých dříve zavržených osob – Josefa Hrdiny (stal se starostou jednoty), Josefa Špaňhela (hospodáře) a zejména Jaroslava Křístka (náčelníka) a Anny Koupilové (dlouholeté náčelnice). Mimořádných úspěchů dosahují družstva hokejistů (poslední zmínka o jeho činnosti je z roku 1966), volejbalu, kopané, košíkové (1949 – 1960) i šachu (1952-1964). v roce 1952 byl založen dokonce lyžařský oddíl. V roce 1954 se stala Slávka Danegerová přebornicí Pražského kraje ve sportovní gymnastice a o dva roky později dokonce titul přebornice republiky. Šedesátá léta byla ve znamení určitého útlumu činnosti, který byl však vykompenzován rekonstrukcí sokolovny a v letech 1973 – 1974 postavením přístavby se šatnami a sociálním zázemím.
Rokem 1963 se začala psát novodobá historie tenisového oddílu, jeho prvním vedoucím se stal J. Jelínek a rovněž byl obnoven areál kurtů v ulici U Skály (o deset let později byla navázána spolupráce se Spartakem Modřany, kterému jednota částečně kurty pronajímala). Krátce v polovině šedesátých let fungoval i vodácký oddíl. Náčelníky jednoty byli v té době Milan Stodola, později Jaromír Melichar, náčelnicí se po Anně Koupilové stala Drahuše Stříhavková. To již se naplno v 70. Letech rozjela činnost jednoty i díky nové sokolské generaci, která převzala otěže vedení jednoty. Vedle jmenovaných se naplno do činnosti jednoty zapojili Z. Snopek, L. Zamrzla, J. , Josef a Jiří Špaňhelovi, K. Dubský, R. Brusák, V. a M. Mendlíkovi, J. Melichar, M. Schőnbauer, A. Švec, D. Rokos, J. Třeštík, J. Miřacký, S. Neumann, L. Václavík, V. Dvořák, J. Kupka, O. Vágner, J. Mařík, F. Vacek, O. Merta, rodina Stříhavkova, V. Malíková, L . Novotná a J. a J. Kolínských, dnes již legendární generace osobností spojená s chuchelským Sokolem po následujících pětadvacet let. V té době se rozvíjela převážně činnost základního tělocviku, kde jednota dosáhla velkých úspěchů v podobě vítězství soutěží všestrannosti Báry Šimkové a Jany Dostálkové (1984, 1986). Po ukončení spolupráce s modřanským klubem v roce 1983 získaly postupně tenisové kurty dnešní podobu.
Krátce po sametové revoluci, 17. února 1990 schválila členská schůze usnesení o vstupu jednoty do obnovené Československé obce Sokolské a 1. března se jako první jednota Jungmannovy župy do sokolské obce registrovala. V té době „do Sokola“ chodilo 160 členů. Vedle oddílů základního tělocviku pracovaly oddíly rekreačního volejbalu a tenisu. Došlo k úpravám interiéru sokolovny a byla zrušena funkce sokolníka. Tělocvičnu v dopoledních hodinách využívali žáci ze základní školy a zemědělského učiliště. Ve sportovní oblasti dosahovali sokolští junioři úspěchů v soutěžích všestrannosti, významným úspěchem byl pro jednotu zisk titulu přebornice ČOS pro Veroniku Vrzbovou v letech 1994 – 1995. V roce 1997 bylo oslaveno 90. výročí chuchelského Sokola, mj. i výstavou obrazů chuchelského malíře Karla Kolínského. Byla zahájena cvičení aerobiku pod vedením Veroniky Vrzbové a Markéty Holečkové, bohatou činnost pro děti začínají připravovat Martina Schőnbauerová a Dáša Kultová (jarní karnevaly, zdobení vánočního stromku v Areálu zdraví apod.). Velký úspěch mají pódiové skladby Zorky Vrzbové. Tradici získávají turnaje v malé kopané a volejbalu konané ve vánočním období. V roce 1998 se členové jednoty poprvé účastní Velké kunratické a Běhu Terryho Foxe. Na přelomu století zahájil činnost oddíl sportovního aerobiku, kterému je vzhledem k jeho významu věnována zvláštní kapitola, vedle oddílů všestrannosti , volejbalu a tenisu se scházejí ženy na hodinách kondičního a zdravotního tělocviku, kalanetiky a jógy. I další aktivity vedle oblíbených Mikulášských cvičebních hodin mají úspěch – zejména mezi rodiči s malými dětmi (závody bezmotorových vozidel, drakiáda, pálení čarodějnic, lampionový průvod). Pozadu nezůstávají ale i starší členové – ať už se jedná o sjíždění řek na kánoích a raftech, seniorské výlety, cvičení na gymplech nebo zdravotní přednášky. Bohatou činnost jednoty v uplynulém desetiletí nakrátko omezila povodeň, kdy v letech 2002-2003 jednota propůjčila prostory pro potřeby mateřské školy, navíc zcela byly zaplaveny tenisové kurty, jejichž obnova trvala až do roku 2006.
V rámci TJ Sokol Chuchle pracoval v letech 2000 – 2010 oddíl sportovního aerobiku pod vedením Veroniky Vrzbové. Ve skromných podmínkách chuchelské sokolovny se oddíl vypracoval na profesionální úroveň a již od svého vzniku se účastní mistrovství republiky, Evropy a světa, kde zaznamenává fenomenální úspěchy. V roce 2002 se stal fitness tým chuchelského Sokola vicemistrem světa v světové soutěži ve francouzském Montpellier.
Vicemistryně světa z chuchelského Aerobic teamu při setkání se starostou městské části Praha – Velká Chuchle Stanislavem Freslem
V roce 2004 mistrem České republiky a na mistrovství světa v australském Adelaide se umístil na 3. místě. Kromě toho si tým odvezl zlato z mistrovství Evropy z Rotterdamu a děvčata do 11 let se skladbou Koťata se umístila na 3. místě v rámci České republiky. V roce 2005 družstvo fitness opět bodovalo na mistrovství Evropy v Moskvě (2. místo) a světa v Gentu (2. místo). Družstvo „stepy“ se v Gentu navíc umístilo na 3. místě. V roce 2006 zaznamenal úspěch pár Martin Dušek a Zuzana Tomášková na mistrovství světa v Rotterdamu. Mimořádného dvojitého úspěchu dosáhla děvčata Aerobic teamu Veroniky Vrzbové v roce 2007 na mistrovství světa v Bělehradu (15. – 20. října 2007), odkud si odvezly družstva kadetek a seniorek poháry za 1. místo. Od roku 2010 se oddíl osamostatnil jako spolek pod vedením Mgr. Veroniky Vrzbové – Buriš jako Aerobic team Chuchle (později Aerobic team Praha).
Zdroje:
- Sokol Chuchle 100 let (1907 – 2007). Zpracoval Výbor TJ Sokol Chuchle a Drahuše Stříhavková, 2007
- Sokol Chuchle 1907 – 1997. Zpracoval Výbor TJ Sokol Chuchle a Tomáš Hromádka, 1997
- 80 let trvání tělovýchovné jednoty Sokol Chuchle. 1987
- 70 let trvání tělovýchovné jednoty Sokol Chuchle. 1977
- Ladislav Mašek, Miloslav Marek, Jan Hazuka: 50 let kopané 1926 – 1976
- Zpráva o činnosti oddílu kopané k 40. výročí založení, 17.7.1966 (neautorizováno)