Zářezy ve svahu v ulici Na Hvězdárně

Jedná se o klasickou paleontologickou lokalitu v černošedých jílovitých břidlicích bohdaleckého souvrství s hojnou faunou. Výše ve svahu vystupují světle šedozelené prachovce a žlutavé křemence nejvyššího ordovického kosovského souvrství.

 

Výchozy v ostrohu v ulici Na Hvězdárně

Profil je dán hraničními vrstvami ordovik – silur. V podobě černých a černošedých lupenitých břidlic a lupků s hojnými zbytky charakteristických graptolitů jsou zde zachyceny nejvyšší partie kosovských křemenců a nadložní bazální silurské sedimenty liteňského souvrství.

Četné, vesměs špatně odkryté a většinou již zarostlé výchozy vystupující na stráni nad dostihovým závodištěm a na Lahovské

Zde je souvislý sled bohdaleckým, králodvorským a kosovským souvrstvím ordoviku, místy s hojnou a zajímavou faunou, dokumentující klimatické změny v tomto období. Na některých místech je patrný tektonický styk s nadložními graptolitovými břidlicemi spodního siluru. Ten mj. náleží ke koloniím Krejčí a Haidinger.

 

Čulíkův lom v Chuchelském háji

Nachází se zde černošedé deskovité vápence silurského přídolského souvrství s četným výskytem zkamenělin.

 

Žákův lom v Přídolí

Jedná se o nejvyšší část přídolského souvrství s charakteristickou faunou indikující blízkost hranice s nadložním devonem. Rozšířeni jsou zde například eurypteridní korýši a velké lilijice z rodu Scyphocrynites. I v tomto lomu, stejně jako v Čulíkově byl vápenec dobýván hlavně pro stavební účely.

 

Lom na úpatí Homolky a skalky nad silnicí směrem na Slivenec

Zde je zachycen sled spodního devonu od hraničních vrstev lochkovského souvrství (vlastní hranice se silurem pro diagenezi vápenců je neznámá) až po vápence pražského souvrství. Geologický profil v lomu na úpatí Homolky byl schválen v roce 1989 jako světový standard (stratotyp) vedení hranice mezi stupni lochkov a prag. Kosořské a dvorecko–prokopské dolomitické vápence zde byl hojně těženy k výrobě vápna až do druhé světové války.

 

Vyskočilka u  Malé Chuchle

Paleontologicky se jedná o velmi bohatou lokalitu v graptolitových břidlicích liteňského silurského souvrství. Za povšimnutí stojí také vystupující bazaltové skalky tvořené zelenohnědými kulovitě odlučnými silurskými vyvřelinami (diabasy), hojně prostoupenými křemennými žílami. Původní Barrandova lokalita „Vyskočilka“ ve vápencích kopaninského souvrství spolu s dalšími četnými lomy v siluru zaniká.

 

Barrandova skála s pamětní deskou Joachima Barranda

Jedná se o disharmonicky zvrásněné vrstvy vápenců lochkovského souvrství. V roce 1884, rok po smrti významného geologa Joachima Barranda byla na ni, k uctění jeho památky, umístěna pamětní deska. Vyobrazení profilu Barrandovy skály bývá také velmi často publikováno v různých monografiích.

 

Lom severně od Barrandovy skály

Profil a paleontologická lokalita jsou v šedých dvorecko–prokopských vápencích. V areálu lomu bylo také, dnes již zaniklé koupaliště, které se v současném uspořádání nachází na území Městské části Praha 5.

 

Lom U kapličky

Je to nejsevernější z lomů u staré zbraslavské silnice, v němž jsou zachyceny sledy dvorecko–prokopských vápenců pražského souvrství a zlíchovských vápenců zlíchovského souvrství. Jedná se o významnou paleontologickou lokalitou. Své jméno dostal lom podle nedaleké kapličky, která je rovněž na území Prahy 5.

 

Pokračování lomu U kapličky a hraniční vrstva prag – zlíchov

Stratotyp hranice stupňů prag (pražské souvrství) a zlíchov (zlíchovské souvrství). Tato lokalita je významná nejen z paleontologického hlediska. Profil souvrstvím zlíchov je odkryt ještě dále pod Barrandovským mostem. Bazální část zlíchovského souvrství, tzv. „korálový obzor od kapličky“, poskytl velké množství ramenonožcové a jiné mělkovodní fauny. Tato lokalita je na území Prahy 5.

 

Starý lom západně od Malé Chuchle při cestě do Slivence

Jedná se o významný stratigrafický profil a paleontologickou lokalitu s odkrytou synklinální strukturou v jádře s dvorecko–prokopskými vápenci. Především jsou zde zachyceny jejich svrchní polohy s hojně diverzifikovanou trilobitovou faunou. V lomu se nachází také menší jeskyně, kterou popsal R. Mikuláš. I tato lokalita je již na území  Prahy 5.