5. května 1923 bylo přípisem „Okresní správy politické na Smíchově“ ze dne 2. května r. 1923 č. 40806 bylo obci oznámeno, že z rozhodnutí „Ministerstva vnitra“ bylo naší obci navždy přiřknuto jméno Velká Chuchle.
Tento zápis v chuchelské kronice si můžete přečíst na 60. stránce prvního dílo chuchelské kroniky zveřejněné na stránkách naší městské části na adrese www.chuchle.cz. Letos tedy slavíme sto let od oficiálního pojmenování naší obce. Kde se ale slovo Chuchle vzalo? Celý příspěvek
Když byla v roce 1862 zprovozněna Česká západní dráha, jednalo se o jednokolejnou trať. Provoz na trati nebyl zpočátku nijak závratný, a tak bezpečnostní opatření na zastávce a přilehlém železničním přejezdu v Malé Chuchli poměrně dlouho dostačovala.
Situace se ovšem změnila v letech 1897-1898, kdy vznikla nová staniční budova a na stále jednokolejné trati byla u nové budovy zřízena druhá staniční kolej (tím zde vzniklo malé nádraží). Navíc počet vlaků narůstal. Obec byla tehdy oblíbeným výletním místem. A tak zvláště v sezóně začalo docházet k nepříjemným situacím, které končily zraněním a někdy i smrtí.
Když bylo rozhodnuto o přidání druhé traťové koleje, stala se na železniční zastávce Kuchelbad – Malá Chuchle součástí projektu stavby také lávka pro pěší. Stavba probíhala v letech 1907 – 1908, kdy byl obnoven železniční svršek, přidána druhá kolej v celé délce od Smíchova po Radotín a odstraněny výhybky. Stanice Malá Chuchle se tak opět stala zastávkou, kterou zůstala až do roku 1940, kdy byla zrušena stejně, jako zmíněná lávka pro pěší, která cestujícím sloužila 32 let.
Lávka propojovala obě nástupiště železniční zastávky. Jako perličku lze uvést, že si zahrála i ve filmu. Byly na ní pořízeny záběry jedoucího vlaku ve filmu Barbora řádí režiséra Miroslava Cikána (1935). Zmíněný film má navíc pro chuchelské patrioty cenu i díky dalším záběrům z Malé Chuchle.
14, července 2022 uplynulo 160 let, kdy Malou a Velkou Chuchlí projel první vlak.
O vybudování železniční trati mezi Prahou a Plzní se uvažovalo na konci první poloviny 19. století, realizace však dostala jasné obrysy v padesátých letech, kdy byla podepsána smlouva mezi habsburskou monarchií a Bavorskem.
V roce 1856 bylo již jasné, že trasa povede do města Furth im Wald – ze Smíchova přes Plzeň a Domažlice, přičemž o železničním spojení Smíchova s Prahou se zatím nejednalo. Po mnoha jednáních se realizace stavby ujali bratři Kleinové a českobudějovický podnikatel Vojtěch Lanna.
Stavět se začalo na jaře 1860 směrem od Bavorska, úsek do Plzně byl otevřen v roce 1861. V témže roce byla zahájena stavba trati z Plzně do Prahy. Vážným problém byl ale výkup pozemků na Smíchově, kde majitelé pozemků požadovali mnohem vyšší cenu než obvyklou. Hrozilo vyvlastnění pozemků. Stavba se nevyhnula problémům – odstřelování skal mezi Zlíchovem a Chuchlí, na jaře 1862 došlo na Berounce k povodni, při které byl poškozen pilíř mostu v Mokropsech. Na úřady docházely stížnosti, mj. z Chuchle i ze Zbraslavi, kterou trať minula.
Z nedokončeného nádraží České západní dráhy (jak se oficiálně železnice jmenovala) tak vyjel 14. července první vlak. Nechyběly proslovy, ceremonie. Jen přítomní nebyli žádní čeští politici, protože vztahy mezi Vídní a Prahou byly tou dobou napjaté. Jednokolejnou trať obsluhovaly dva páry osobních vlaků.
Tomáš Hromádka
kronikář městské části Praha – Velká Chuchle
16. května vyjel po dlouhých desítkách let na svoji trasu přívoz mezi Velkou Chuchlí a Modřany. Zastávky jsou označeny jako „Dostihová“ a „Belárie.“ Přívoz je součástí Pražské integrované dopravy, je označen jako P4 a má charakter dočasného provozu (od 16. května do konce srpna 2022) a byl zřízen po dobu opravy Barrandovského mostu.
Dopravu zajišťuje loď s označením TROJA pro 100 osob, přívoz provozuje Pražská paroplavební společnost v dvacetiminutovém taktu (v pracovních dnech od 7 do 21 hodin, v sobotu a neděli od 8 do 21 hodin). První den provozu přívoz svezl 120 cestujících.
Historii chuchelských přívozů si můžete připomenout zde.
Chuchle byla poprvé zmíněna v souvislosti se sesuvem půdy v Malé Chuchli 19.1. v roce 1132. Přednáška k historii byla naplánována přesně na výroční den a přilákala více než 40 zájemců.
Odborník na historii a také kronikář naší obce Mgr. Tomáš Hromádka nás provedl historií od samých počátků, kdy jsme byli dnem moře až po nedalekou minulost. Po poutavé přednášce s mnoha zajímavostmi pro nás posluchače se rozvinula živá diskuse. V K8 byla také instalována výstava historických fotografií, které připravil rovněž pan Hromádka a výstavou nás pak i provedl. Ne všechna místa bychom bez jeho vysvětlení poznali. Přednáška i komentovaná prohlídka byla natočena manžely Formanovými a na záznam se můžete podívat https://www.youtube.com/watch?v=XbCu1eClsAI
(převzato z webu www.chuchle.cz)
19. ledna 2022 si připomeneme 890 let od první písemné zmínky o Chuchli. První pokračovatel kronikáře Kosmy, označovaný podle tradice jako Kanovník vyšehradský, do svého letopisu k roku 1132 zaznamenal pozoruhodnou událost, která se zde přihodila pražskému biskupovi Menhartovi.
Toho dne se právě chystal ke spánku, když náhle uslyšel jakési hřmění. Jeho sluhové všeho nechali a utekli a on sám se schoval za komín, čímž si zachránil život. Dvě zdi domu, ve kterém pobýval rozrazil podle vyprávění kronikáře obrovský kámen, který se zastavil v místě, kde měl biskup spát.
Touto událostí vstoupila Chuchle nejen do písemných pramenů, ale také do dějin české geografie a geologie, protože zřejmě jde o první popsané skalní řícení na našem území. Biskup Menhart působil ve své funkci v letech 1122 – 1134 a během své služby se zúčastnil křížové výpravy do Jeruzaléma a musel vyvrátit obvinění ze spiknutí proti přemyslovskému knížeti Soběslavovi I.(1125 – 1140).
V reprezentativní knize Příběh Pražského hradu z roku 2004 připomenula Jana Maříková-Kubková událost z roku 1928, kdy v kryptě sv. Kosmy a Damiána byl odhalen hrob. Nebožtík byl pohřben v silné vrstvě vápna. Tělo se do ní otisklo tak dobře, že archeologové mohli nalít do dutiny sádru a vytvořit odlitek. V rámci pátrání po okolnostech pohřbu, se historici přiklonili k tomu, že se jednalo právě o biskupa Menharta. (symbolické zasypání vápnem mělo připomínat účast na křížové výpravě). Odlitek je k vidění na výstavě Příběh Pražského hradu a díky tomu máme poměrně přesnou představu, jak biskup Menhart vypadal.
Mgr. Tomáš Hromádka
kronikář městské části Praha – Velká Chuchle
Dne 19. ledna dlel pan Menhart v jakési vsi Chuchli a jednoho dne za soumraku stal se div neslýchaný a velmi hrozný. Když totiž, zmožen jsa již dřímotou, vstoupil na lože a jeho sluhové stáli u něho, najednou zazněl jim v sluch strašný hřmot, jako by vycházel z jeskyně, a blížil se k domu, v němž byl. Tím hřmotem postrašeni utekli a pána samotného tam nechali. On, nevěda si rady, seskočil z lůžka a jako u vidění se postavil ke zdi komína. A hle! Kámen nápadné velikosti, valící se s hory, porazil dvě stěny i lože biskupovo a tam se zastavil. Tak vyvázl pan biskup bez úrazu. Amen.
Zdroj: Pokračovatelé Kosmovi (přeložili Karel Hrdina, V. V. Tomek a Marie Bláhová), Praha 1974, str. 50)
Výročí první zmínky o Chuchli si připomeneme besedou o historii Malé a Velké Chuchle v kavárně K8 19. ledna 2022 v 17 hodin.
24 listopadu 2021 oslavila chuchelská pobočka Městské knihovny v Praze 100. výročí svého vzniku. Stalo se tak ve formě literárního pořadu, který se konal v komunitní kavárně Rodinného centra Chuchle v areálu K8. Hostem, kterého přivítala knihovnice Tereza Matásková, byla spisovatelka Jana Renner. V autorském čtení v komorním prostředí kavárny představila svoji knihu První, statečné, jedinečné. Účastníci se mohli zaposlouchat do osudů významných žen, jejichž osudy se mohly protnout s Velkou Chuchlí – dostihové jezdkyně Laty Brandisové, dcery prvního československého prezidenta Alice Masarykové nebo lékařky, spisovatelky a političky Jaroslavy Moserové a současně se zamyslet nad postavením žen v naší společnosti.
V rámci optimalizace železniční trati Praha Smíchov – Černošice odhalili pracovníci stavební společnosti železniční svršek a opěrné zdi od Barrandova až po Radotín. Při té příležitosti došlo v létě k objevu dávného památníku tragické události, na který upozornil Václav Burle.
Více než 60 let pohřešovaný památník náhle skonavší Josefíny Rypkové z roku 1868 spatřil opět denní svit. Stál podél cesty mezi Malou a Velkou Chuchlí Chucheláci místo nazývali „u křížku.“ Pěšina vedla pod kostelem sv. Jana Nepomuckého až do Malé Chuchle, její závěr lemovala kaštanová alej. Zanikla při rozšiřování trati o dvě koleje v 50. letech minulého století.
Městská část Praha – Velká Chuchle jedná o obnově křížku v původním místě tak. Jeho znovuosazení zatím brání nemožnost nasazení těžké techniky, která je vázána prací na jiném místě.
Mgr. Tomáš Hromádka
kronikář městské části Praha – Velká Chuchle
9. října 2021 byl na cestě pod kostelem sv. Jana Nepomuckého odhalen členy skautského střediska Ostříž pomník skautským obětem totalit (1939 – 1945, 1948 – 1989). Stavbu pomníku se podařilo realizovat díky veřejné sbírce, kterou v loňském roce zorganizovala Skautská nadace Jaroslava Foglara spolu s Nadací VIA. Vybralo se 141 400 Kč od 139 drobných dárců. Výstavbu pomníku podpořilo i město Praha a městská část Praha – Velká Chuchle.
Výběr nejzajímavějších článků a příspěvků s tematikou Malé a Velké Chuchle v médiích v roce 2021.