Vymezení městské části

Městská část Praha – Velká Chuchle je jednou z padesáti sedmi městských částí hlavního města Prahy. Rozkládá se v jeho jižní části na levém břehu Vltavy, severně od soutoku s řekou Berounkou 11 km od centra. Velká Chuchle sousedí s městskými částmi: Praha – Zbraslav, Praha 16 (Radotín), Praha – Lochkov, Praha – Slivenec a Praha 5. Další hranice je v říčním korytě s městskou částí Praha 12.

Městskou část tvoří dvě katastrální území: Malá Chuchle a Velká Chuchle.

Administrativní vývoj

Při vzniku samosprávy v polovině 19. století tvořily Malá a Velká Chuchle jednu politickou obec. Ke změně došlo v roce 1922, kdy Malá Chuchle byla v souvislosti se Zákonem o Velké Praze začleněna do Prahy XVI a Velká Chuchle zůstala až do roku 1968 samostatnou obcí, kdy byla s vlastním místním národním výborem připojena do obvodu Prahy 5. Součástí obvodu Prahy 5 byla v té době i Malá Chuchle. V roce 1990 vznikla současná městská část Praha – Velká Chuchle, kterou tvoří dvě katastrální území: Malá Chuchle a Velká Chuchle.

Postavení městské části v rámci Prahy

V současné době se činnost veřejné správy na území hlavního města řídí zákonem 131/2000 sb. ze dne 13. dubna 2000 o hlavním městě Praze. Praha, která je nejen hlavním městem České republiky ale i krajem a obcí současně. Dělí se na městské části, jejichž postavení a působnost je stanovena zákonem a Statutem, schváleným zastupitelstvem hl. m. Prahy.

Praha je rozdělena na 57 městských částí, jednou z nich je i městská část Praha – Velká Chuchle, kterou spravuje zastupitelstvo, v jehož čele je starosta, a úřad městské části.

Statut hlavního města přenesl také některé působnosti na 22 městských částí, které jako správní obvody tyto přenesené působnosti vykonávají i pro zbývající městské části. Pro městskou část Praha – Velká Chuchle je tímto pověřeným úřadem od roku 2001 v souvislosti s reformou veřejné správy Úřad městské části Praha 16 (Radotín), který vykonává agendu vedle Velké Chuchle a Radotína také pro městské části Zbraslav, Lipence a Lochkov.

Symboly městské části

Návrh na symboly městské části Praha – Velká Chuchle byl Místním zastupitelstvem MČ Praha – Velká Chuchle schválen 25. září 2000 a 21. listopadu ho schválila Rada zastupitelstva hl. m. Prahy. 14. února 2001 se potom návrhem znaku a praporu začal zabývat Podvýbor pro heraldiku a vexilologii výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který navrhované symboly, jejichž autorem je heraldik Milan Mysliveček, schválil. A tak již nic nebránilo tomu, aby 7. května 2001 byl zástupcům městské části v čele se starostou Stanislavem Freslem slavnostně předán předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Václavem Klausem dekret o udělení znaku a praporu městské části Praha – Velká Chuchle.

Slavnost k nabytí městských symbolů pokračovala ještě 23. června, kdy se v chuchelském kostele sv. Jana Nepomuckého konalo slavnostní posvěcení praporu městské části, které provedl dp. Mannes Šimák OP.

Znak má ve stříbrném štítě kosmé modré vlnité břevno s pěti zlatými hvězdami, provázené dvěma modrými podkovami.

Prapor má bílý list s kosmým vlnitým modrým pruhem širokým jednu třetinu šířky listu, s pěti žlutými šesticípými hvězdami. V dolním rohu a horním cípu listu je po jedné modré podkově. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Znak i prapor vyjadřují historické tradice Malé a Velké Chuchle. Pět žlutých šesticípých hvězdiček symbolizuje svatojánskou tradici, vlnitý modrý pruh připomíná malochuchelské lázně a řeku Vltavu. Podkovičky jsou symbolem dostihů, se kterými je Velká Chuchle neodmyslitelně spjata již od roku 1906.

Název obce

Místní jméno Chuchle bylo původně rodu mužského a jednalo se zřejmě o tzv. Chuchlův dvůr. I když nelze souhlasit s přesným datováním Václava Hájka z Libočan, že založení Chuchle bylo v roce 684, lze připustit vysvětlení rodu mužského místního jména Chuchle jako pojmenování dvora, neboť toto příjmení je zde dochováno. Od něj potom přivlastňovací příponou l´vzniklo místní jméno Chuchel´, Chuchel. Později přešlo zvratnou analogií (zář–záře, hráz–hráze) do rodu ženského a dostalo tvar Chuchle. Samo jméno Chuchel zřejmě vzniklo ze slov chuchvalec, cucek, které se přeneslo na kopec (podle podobnosti) a z něho na osadu ležící mezi kopci.

Během vývoje se v písemných pramenech setkáváme s různými tvary slova Chuchle. Ve 12. století to bylo Chuchel, ve 13. Cuhlea, Huhel i Chuchel, ve 14. pak Chuchyl, Cuhla a v 15. Cuchel, Chuchly a Chuchelec.

Z pozdějšího období jsou pak známy tvary Chuchly Malé a Velké, Chuchle Přední tj. Malá Chuchle a Chuchle zadní. Do vzniku Československa v roce 1918 a za protektorátu Čechy a Morava se pro Malou Chuchli hojně užíval německý název Kuchelbad.

Místní jméno Chuchle bylo původně rodu mužského a jednalo se zřejmě o tzv. Chuchlův dvůr. I když nelze souhlasit s přesným datováním Václava Hájka z Libočan, že založení Chuchle bylo v roce 684, lze připustit vysvětlení rodu mužského místního jména Chuchle jako pojmenování dvora, neboť toto příjmení je dochováno. Od něj potom přivlastňovací příponou l´vzniklo místní jméno Chuchel´, Chuchel. Později přešlo zvratnou analogií (zář–záře, hráz–hráze) do rodu ženského a dostalo tvar Chuchle. Samo jméno Chuchel zřejmě vzniklo ze slov chuchvalec, cucek, které se přeneslo na kopec (podle podobnosti) a z něho na osadu ležící mezi kopci.

Z pozdějšího období jsou pak známy tvary Chuchly Malé a Velké, Chuchle Přední (Malá Chuchle) a Chuchle Zadní (Velká Chuchle) a další varianty názvu. V německém prostředí se pro Malou Chuchli vžil název Kuchelbad, případně Klein Kuchel, pro Velkou Chuchli pak Gross Kuchel.

5. května 1923 bylo přípisem „Okresní správy politické na Smíchově“ ze dne 2. května r. 1923 č. 40806 bylo obci oznámeno, že z rozhodnutí „Ministerstva vnitra“ bylo naší obci navždy přiřknuto jméno Velká Chuchle.

Tento zápis v chuchelské kronice si můžete přečíst na 60. stránce prvního dílu chuchelské kroniky zveřejněné na stránkách naší městské části na adrese www.chuchle.cz.