Po vzniku Československa se politická obec Velká Chuchle rozdělila na dvě části. Katastrální území Malá Chuchle bylo na základě zákona č. 114/1920 Sb. připojeno ku Praze, čímž došlo k přečíslování domů a pozemků. Velká Chuchle i nadále zůstala samostatnou obcí.

Od té doby prožívala obě území víceméně odlišný vývoj. Příkladem je výstavba místní infrastruktury. Zatímco ve Velké Chuchli během dvacátých let nastala stavební konjunktura, byl vybudován vodovod, rozvedena elektřina a začalo se jednat o kanalizaci, Malá Chuchle – ač zůstala i nadále oblíbeným výletním místem – byla jako okrajová součást XVI. pražského obvodu ve vybavenosti na jednom z posledních míst hl. m. Prahy. 

O rozšiřování Prahy a o připojování jejich okrajových obcí se začalo hovořit již na začátku 20. století. Chuchle však v tomto seznamu původně nefigurovala. Všechny snahy o zvětšení Prahy odsunula první světová válka. A tak Zákon o Velké Praze byl vydán až 6. února 1920 a v platnost vstoupil 1. ledna 1922. Tím se Velká Chuchle rozdělila na Malou a Velkou Chuchli. Malá Chuchle, jak již bylo uvedeno se stala součástí nově vytvořené Prahy XVI. Kromě ní tuto čtvrť tvořily Smíchov, Radlice a Hlubočepy.

Původní obec tak byla násilně roztržena a následky tohoto kroku je možné mnohde sledovat dodnes. Toto teritoriální rozdělení mělo být pouze provizorní, čemuž odpovídalo i provedení, které bylo bez přípravy uděláno takřka přes noc. Do nových obvodů byly bývalé samostatné obce (nebo jejich části) připojeny podle pozemkového katastru, což na mnoha místech nevyhovovalo správním potřebám a působilo značné obtíže. Tím se například v jedné ulici vystřídaly hranice několika obvodů, jinde obyvatelstvo jednoho obvodu muselo docházet do vzdálené úřadovny, ačkoli úřadovna sousedního obvodu byla v bezprostřední blízkosti. To byl i případ Malé Chuchle, která soudem připadala k Nuslím, ačkoli dosud nejbližší soud byl ve Zbraslavi a správní úřadovna byla na Smíchově.

Problémy byly i jiného rázu, což je v záznamech zápisů ze schůzí obecní rady ve Velké Chuchli. Například, 19. ledna 1920 byl obecním zastupitelstvem schválen návrh pana Tůmy, zdejšího hostinského, aby byla zvolena komise, která by se zabývala všemi otázkami rozdělení Malé a Velké Chuchle. Tato komise se scházela podle potřeby, když vyvstaly nějaké problémy. A nebylo jich málo. Ještě v témže roce protestoval správce statku dr. Vodenka proti stanovení hranice mezi Prahou a Velkou Chuchlí, z důvodu rozdělení pozemků.  5. srpna 1921 starosta obce sdělil obecní radě, že Malá Chuchle je od Velké Chuchle oddělena 30 mezníky.

Sporným bodem, jak se ukázalo, bylo sestavení rozpočtu pro Malou Chuchli.

V zasedání 5. listopadu 1921 mnozí členové obecní rady namítali , „že se zákon o Velké Praze vleče, tak, že by měl být rozpočet tvořen vzhledem k potřebám a finančním možnostem Chuchle Velké.“

Vše nakonec vyústilo ve sporu o zavedení vodovodu do Malé Chuchle. Na jeho vybudování bylo třeba 35 000 Kč, což obec evidentně neměla, navíc bylo jasné, že voda nemůže z nedostatku vody být dodávána z Mariánskolázeňského potoka. A tak když návrh rozpočtu putoval mezi finanční komisí a obecní radou, František Liška – zástupce Malé Chuchle odešel na protest ze schůze.

Již 18. ledna 1922 sdělil starosta Velké Chuchle Josef Hrabák, že do konce ledna převezme Praha jmění a správu Malé Chuchle. Později se obecní rada i zastupitelstvo shodly v názoru, že by bylo vhodné, aby obecní tajemník Velké Chuchle a strážník patřili ku Praze (vykonávali totiž službu pro obě osady), protože obec Velká Chuchle by je nezaplatila.

Jedno však bylo jisté, tímto rozdělením vstoupily Malá i Velká Chuchle do nového období své historie. Malá Chuchle zůstala omezena svojí zástavbou, Velká Chuchle se naopak začala rozvíjet.