V r. 1881 se dnešní Malá Chuchle stala místem střetu německých a českých studentů. Tato bitka byla současníky označována jako „chuchelská řež“. Vyvolána byla spory při rozdělení Karlo-Ferdinandovy uníverzity v Praze na část německou a českou a volbami do obchodní a živnostenské komory ve Vídni. Obě události se totiž nesly v nacionalistickém duchu. Německou odezvou na rozhodnutí panovníka o rozdělení univerzity bylo chování „buršáků“ – členů německých studentských spolků (burschenschaftů), kteří když cítili podporu z nejvyšších míst, se vyzývavě procházeli centrem Prahy ve spolkových uniformách a tropili výtržnosti.  Německé noviny referovaly přitom o násilnostech z české strany a dožadovaly se zakročení četnictva a místodržitele.  Situaci se pokusil uklidnit na počátku června korunní princ Rudolf, který přijel do Prahy. Výtržnosti ovšem nepřestaly a vášně vzrůstaly. Nejvyzývavěji přitom vystupovali členové buršáckého spolku Austria, kteří ohlásili na 28. června 1881 oslavu dvacátého výročí svého spolku, kterou hodlali uspořádat v chuchelské lázeňské restauraci.