„Koňské dostihy v Praze. Ve Valné hromadě Českého závodního spolku 24. února konané schválen projekt dráhy v Chuchli a usneseno ještě v září t. r. pořádati čtyřdenní meeting (23.,25., 28., 30. září). Za tím účelem usneseno urychliti přípravné práce, aby dráha byla včas hotova.“

Kdo by si pomyslel, že tato poněkud úřední zpráva v německých novinách Prager Tagblatt z března roku 1906, bude na počátku slávy chuchelských dostihů! Protože, když se řekne Chuchle, tak každého napadne asi jediné – DOSTIHY. 

---

Jejich historie se začala psát již 20. ledna 1906, kdy oznámil Český závodní spolek pražskému magistrátu, že hodlá „přeložiti pořádání koňských dostihů opět do blízkosti Prahy“. Za tím účelem se podařilo získat pozemky  u Vltavy ve Velké Chuchli ve výměře 40 ha – pronájmem na 25 let. Náklady na zřízení závodiště spolek vyčíslil na 200.000,- K a protože uvedený obnos nemohl opatřit, požádal magistrát o půjčku. Zvláštní komise, která o půjčce jednala, své rozhodnutí zdůvodnila: „… pořádáním dostihů v Praze nabude Praha rázu velkoměstského a že tak nastane značný příliv cizinců do Prahy, čímž získají veškeré činnosti a obchody, jakož i obec sama bude míti užitek zvýšením výtěžku z mostného.“ Zastupitelstvo král. města Prahy půjčku schválilo 12. února 1906. Současně pražská obec přispěla 30.000 K na ceny vítězům.  Český závodní spolek nenechal nic náhodě. Zrušil mítink v Karlových Varech a plně se s pražským magistrátem soustředil na stavbu dostihového areálu.

Stavělo se neuvěřitelně rychle. 13. srpna 1906 vykonal na téměř dokončené závodní dráze návštěvu Aristides Baltazzi – velkostatkář, člen Panské sněmovny, zakladatel hřebčína Napajedla a člen ředitelství Jockey Clubu pro Rakousko a podle dobového tisku „vyslovil se jak o závodní dráze tak i o budovách a jejich zařízení neobyčejně lichotivě.“

Český závodní spolek stanovil sice den prvých chuchelských dostihů na 23. září, ale déšť dráhu velmi rozmočil, že na dostihy nebylo ani pomyšlení. O den později byla situace ještě horší – rozvodnila se Vltava i Berounka a obě řeky závodiště zaplavily. Proto se chuchelská premiéra konala až 28. září 1906 za přítomnosti pražského primátora dr. Groše a obou jeho náměstků. Dostavily se tisíce Pražanů – jenom na parkovišti bylo napočítáno 192 fiakrů, 20 drožek a 12 automobilů.

Dostihové závodiště bylo moderně zařízeno. Lóže na hlavní tribuně byly telefonem propojeny s vinárnou, kterou si zde pronajal známý vídeňský lahůdkář Lippert. V přízemí tribuny byl také zřízen zvláštní poštovní úřad. Secesní tribuny poskytovaly pohodlí všem návštěvníkům dostihů. A kdo zvítězil v první zahajovací jízdě na 1 800 m? Hnědka Visiona v sedle s vrchním vojenským zvěrolékařem F. Bartoschem.

„Čtvrtý, poslední, den závodů uplynul za pěkné účasti obecenstva a čilého ruchu u totalisateura, který hlavně v posledním čísle na druhém a třetím místě připravil sázejícím milé překvapení, vyplácel totiž na Aytona a Nasznagyho, málo obsazené, 161 K a 80 K za 20,- K. Ostatní výsledky … byly celkem regulérní a kvóta dle toho nepříliš vysoká.

… Přes to, že závody nebyly v Praze několik let pořádány, těšily se pěkné účasti a skončily velmi pěkným  výsledkem sportovním. Finanční jistě nebude takový, ale pořadatelstvo je jistě dobrým obchodníkem a ví, může-li s Prahou počítati či ne. Doufáme, že pěkný letošní úspěch přivodí nám na přes rok závody tyto většími cenami dotované, které učiní je vyhledávanými i cizinou i našinci. A místo čtyř meetingů že uvidíme šest – na jaře i na podzim.“  Tak psal Venkov 5. října  1906.

V následujícím roce 1907 se konal pouze  jarní a podzimní mítink, na celoroční dostihový provoz neměl Böhmischer Rennverein prostředky. V zájmu zvýšení atraktivity programu pronajal dráhu parkurovým jezdcům a měšťanským sborům ostrostřelců, kteří v Chuchli pořádali vlastní dostihy. Při jarním mítinku byl přítomen následník habsburského trůnu František Ferdinand d´ Este. V roce 1909 byl pravidelným návštěvníkem chuchelských dostihů arcikníže František Karel Josef (pozdější rakouský císař Karel I.).

Letecké pokusy

Závodiště se také brzy stalo pro svoji vhodnou rozlohu místem leteckých nadšenců v prvopočátcích našeho létání. 28. prosince 1909 se podařilo francouzskému pilotovi Gaubertovi na chuchelském závodišti předvést vůbec první motorový let v Čechách s letadlem Wright.Většina z těchto leteckých pokusů však skončila nezdarem. 13. května 1911 zde však došlo k události, která vešla do dějin české techniky. Ing. Jan Kašpar uskutečnil prvý dálkový let z Pardubic do Chuchle. Začátkem června téhož roku přistál ing. Jan Kašpar v Chuchli po letu z Mělníka dokonce i s cestujícími (naposledy zde s aeroplánem vzlétne v roce 1913 Eugen Čihák již za pramalého zájmu veřejnosti).

Dostihový spolek se snaží zaujmout různými aktivitami, aby nalákal diváky. Tak v září 1912 se při II. dni podzimního mítinku se na závodišti konal závod poníků (koně do výšky 153 cm). Poprvé byl také odstartován dostih dvouletých koní.

 

Zlatá éra závodiště

Za první světové války dusot koňských kopyt na chuchelském oválu ustal. Až v roce 1919 po březnové ustavující schůzi Československého Jockey Clubu byla zahájena renovace a oprava chuchelského závodiště a dostihy se zde začaly běhat až v roce 1920. To již Jockey Club navázal na předválečnou tradici, poprvé se běžela Československá i Svatováclavská cena. Do Chuchle přišli čeští trenéři působící v zahraničí Jaroslav Rosák a Karel Šmejda. Závodiště se stalo tréninkovou centrálou, kde trvale připravují plnokrevníky tzv. veřejní i soukromí trenéři.

V roce 1921 byl pod názvem Cena Čs. Jockey Clubu odstartován první ročník legendárního derby dostihu. Zvítězil rakouský Boxerl s žokejem Vinzenzem. V roce 1922 jsou odběhnuty první ročníky dalších tradičních dostihů běhaných až dodnes – Velkou jarní cenu vyhrává kladrubská klisna Arna s žokejem Tussem a Velká pražská podzimní cena je přejmenována na Cenu prezidenta republiky. Cenu majiteli vítězného Morning Stara E. Rothschildovi věnuje sekretariát prezidenta T.G. Masaryka. V roce 1923 se hřebec Wallada (ž. J. Pintér) ze stáje Kary se stal prvním vítězem derby v majetku domácí stáje a hned v roce následujícím čtyřletá klisna Soubretta vyhrává první ročník sprinterského Gomba handicapu, který se v následujících letech vyvine v tradiční vrchol zahajovacích dnů chuchelské sezóny.  V roce 1926 Jockey club poprvé dal přednost ve vypisování dostihů v neděli, což vyvolalo nevoli stájí. V následujícím roce bylo zavedeno elektrické osvětlení vážnice, tribun a totalizátoru. Organizátor dostihů se začíná potýkat se značnými finančními problémy, a tak sezóna 1929 začala s několikatýdenním zpožděním. Brzy se přidává další problém – pozemky závodiště. V roce 1930 někteří majitelé stájí v čele s továrníkem Františkem Stejskalem koupili od chuchelských rolníků část pozemků u dnešního učiliště, na nichž stálo závodiště a začali Jockey Clubu vyhrožovat, že nedovolí, aby se po inkriminovaných pozemcích běhaly dostihy a že na ně navozí hřebíky. Přesto se běží Čs. derby, kterému přihlíží ministr zahraničí a pozdější prezident Edvard Beneš. Poprvé byl v této sezóně použit australský startovací stroj, který nahrazuje dosavadní starty praporkem. V roce 1931 chuchelské závodiště navštívil  prezident Tomáš Gariggue Masaryk a mj. se podepsal do chuchelské kroniky. Snaha přilákat návštěvníky na závodiště nutí pořadatele, aby v sezóně 1932 umožnil několikrát bezplatný vstup na závodiště a na podzim opakovaně uspořádal dostih Prémiový handicap, při kterém vítězný kůň připadnul majiteli vylosované vstupenky. Kůň byl následně vydražen majiteli v aukci. Chuchelské závodiště se stává v těch letech dostaveníčkem pro pražskou společnost, lze zde spatřit nejen významné továrníky a politiky, ale také herce divadel, z nichž se do paměti zapsal jako nezapomenutelný turfman herec Rudolf Deyl st.  Pro velký zájem jsou v roce 1934 instalovány v prostoru u cíle lavičky, které jsou považovány za levnější místa.

Problémy s majiteli pozemků nepřestaly, Jockey Club proto začal jednat s městským úřadem Poděbrady, kde poměrně rychle vybudoval nové závodiště. V roce 1936 dokonce hrozilo přestěhování dostihového provozu do Poděbrad. Dohoda přesunu zabránila, a tak hned v následujícím roce mohl na Čs. derby do Velké Chuchle přijet Australan Bernard „Brownie“ Carslake, jeden z nejslavnějších žokejů své doby. Zvítězil ovšem Tornado s jezdcem Mertou. Na závodišti je zaveden místní rozhlas, prvním komentátorem dostihů se stává redaktor V. Vlk.

Dostihy v době protektorátu

V souvislosti s německou okupací v roce 1939 se mění se názvy některých dostihů (Českomoravské derby), Jockey club ovládli Němci a na dostihy mají židé zakázán vstup.  Poprvé se koná Cena zimního favorita pro dvouleté koně. V roce 1940 je Derby znovu přejmenováno a až do konce války se poběží jako „Modrá stuha českomoravská“. Jarní povodeň způsobuje posunutí začátku sezóny o dva týdny, stejně jako v roce následujícím.

7. září 1941 po pádu ve steeplechase umírá populární armádní jezdec Julius Čoček. V následujícím roce se v souvislosti s atentátem na říšského protektora Hendricha běží derby až začátkem srpna. Vítězí v něm legendární Lionel s žokejem Lesliem Lomaxem. Český turf se postupně přizpůsoboval německému vzoru. Od roku 1943 byly zakázány překážkové dostihy, na podzim 1944 již v Praze nesměli běhat koně starší šesti let. Od 30. září toho roku se běhají dostihy jako „Chovné zkoušky s vyloučením veřejnosti“, diváci sledovali dění na závodišti z kopců nad Chuchlí.

Události závěru války oddálily zahájení sezóny. Během květnových bojů vyhořely dolní stáje, zahynuli tři koně a trenér Karel Šmejda. Brzy po osvobození byl obnoven Čs. Jockey Club, první dostihy se konaly 22. července. Koně německy či jinak cizokrajně znějících jmen byky plošně přejmenováni. Hned v následujícím roce vznikly další klasické dostihy: Oaks pod názvem Memoriál ing. Bohumila Tichoty a St. Leger. Došlo ke změnám v cílové rovině – původní věž rozhodčích nahradila nová betonová, byl posunut cíl a cílová rovina prodloužena o 20 metrů. V roce 1947 postihla závodiště opět povodeň, byla poprvé použita cílová fotografie, instalováno nové rozhlasové zařízení a zřízeno dětské hřiště Kůň Panoš ze stáje A.P. se stal prvním vítězem klasické „trojkoruny“, tvořené Velkou jarní cenou, Čs. derby a St. Legerem.

Pod rudou hvězdou

Komunistický převrat v roce 1948 znamenal na závodišti ustavení akčního výboru Čs. Jockey Clubu pod vedením Václava Michala o rok později začalo znárodňování stájí. Na podzim roku 1949 se v Chuchli poprvé koná Mezinárodní mítink socialistických zemí, vypsaný z československé iniciativy.  V roce 1950 byl Čs. Jockey Club rozpuštěn, dostihy nadále řídil  Čs. dostihový spolek a na závodišti končí éra soukromých bookmakerů. Zájem o dostihy v padesátých letech upadá, jsou považovány za buržoazní sport. V roce 1953 vznikla organizace s názvem Státní závodiště, která byla pověřena pořádání dostihů v Československu.

V roce 1956 byly postaveny stáje u lahovického oblouku a zprovozněno jezdecké učiliště.

O dva roky později se za malého zájmu veřejnosti konají dostihy chrtů a závodiště si  stěžuje na velmi špatné spojení s okolím. V Československém Derby 1961 vítězí lehce o několik délek tříletá klisna Corvetta. Krátce po doběhu však umírá,  pro zauzlení střev a těžkou koliku musí být utracena. Rok na to uskutečňuje Československá televize svůj první dostihový přímý přenos z Velké Chuchle a na závodišti vzniká nový ovál pro klusácké koně. Zlatým písmem se do dějin chuchelských dostihů zapsal sovětský trenér Nikolaj M. Laks, který v druhé polovině šedesátých let přebral trénink stáje hřebčína Napajedla a až do roku 1968 vládl československým dostihům.  Konání Mezinárodního mítinku socialistických zemí ve Velké Chuchli, plánovaného na 1. a 8. září, zabraňuje v tomto roce invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Ze stejného důvodu je zrušena také Velká pardubická, místo ní se koná v Chuchli „náhradní“ dostih Česká steeplechase.  V roce 1969 byla instalována u cíle nová kamera, která dokázala vyvolat doběh v cíli během dvou minut. Paddock byl přemístěn blíže k vážnici.

Sedmdesát dostihových nadšenců založilo na závodišti v roce 1970 Turf klub SSM, který až do roku 1990 inicioval řadu zajímavých dostihových i společenských akcí  (volba „Koně roku“, „Jedničky roku“, patronaci dostihů). Velkou propagací dostihového sportu jsou úspěchy klisny Century v roce 1971, která reprezentuje stáj populárního časopisu Mladý svět. V roce 1972 Miloslava Hermansdorferová v sedle Crapoma zvítězila jako první žena v Čs. derby a na závodišti bylo zavedeno jednotné vstupné.  Poprvé byly použity startovací boxy v roce 1973, byly určeny  jen pro šest koní a ovládány mechanicky.

Chuchelák Josef Šach v pětapadesáti letech vyhrál v roce 1975 své poslední (páté) Čs. derby v sedle Veronala. Závodiště navštívil  britský spisovatel detektivních románů Dick Francis. O rok později je na závodišti zavedeno elektronické měření času, v roce 1977 „Kolegium rozhodčích“ nahrazuje Řídící dostihová technická komise a starty z boxů se staly trvalou součástí zdejšího dostihového provozu.

S novou tribunou vstříc budoucnosti

V červenci 1981 voda z Berounky opět zaplavila závodiště, přesto po letní přestávce mohl být provoz obnoven. V roce 1982 byl poprvé v historii klusáckých dostihů v Chuchli použit autostart. Přiblížila se doba, kdy se jednalo o budoucnosti závodiště, o které rozhodlo nejen tehdejší vedení státního závodiště, ale také přední členové KSČ. V srpnu 1985 byla zahájena demolice původních tribun a vážnice. Dostihy se do Chuchle vrátily v říjnu, provizorní tribuny byly umístěny v prostorách parkoviště a cíl byl posunut na začátek dosavadní cílové roviny, přičemž směr dostihů byl obrácen na „levou ruku“. Tak se běhalo až do roku 1991, kdy byla 1. dubna slavnostně (ale se značným zpožděním) otevřena nová tribuna.  Rovněž začala sloužit svému účelu nová klusácká dráha a cvalové dostihy se vrátily „na pravou ruku.“ Hodnota dokončeného díla byla 305 mil. Kčs. Areál zahrnoval v době otevření  kapacitu pro 3 400 sedících diváků a dalších více než 10 000 diváků v celém areálu, šatny, 22 pokojů ubytovny, 2 restaurace – z toho jedna samoobslužnou, kuchyň s kapacitou 1000 jídel denně, 5 kanceláří, 5 snack barů, vládní salonek a autobusovou točnu.

Změna politických poměrů v roce 1989 ovlivnila dění na závodišti postupně. V roce 1991 se zde konají kvůli televizní sázce V 65 klusácké čtvrteční každotýdenní klusácké mítinky a v roce následujícím kvůli astronomickým dluhům zastavilo závodiště v květnu činnost. Dostihy pak pořádala Asociace profesionálních trenérů, jezdců a ošetřovatelů za finanční podpory Fondu pro záchranu a podporu koní, podzimní část potom přebrala Unie čs. turfu.

Složitá situace na konci století

Na závodišti se celou tu podivnou dobu skloňovaly dvě slova – privatizace, dluhy. Poslední Čs. derby před rozdělením státu vyhrál outsider Barbakan s žokejem Koubkem.  V roce 1993 pořádal dostihy Spolek majitelů dostihových koní, který zabezpečil i konání 1. Českého derby pod patronací Večerníku Praha. Stejně jako při prvním československém ročníku zvítězil rakouský kůň, a to Manhattan Project s žokejem Piatkowskim. Problémy na závodišti se v roce 1994 snaží řešit vznikem společnosti Dostihové závodiště a.s., jejímiž akcionáři bylo Turfservis, Magistrát hl. m. Prahy, Místní úřad Praha – Velká Chuchle, Jockey Club ČR a Česká klusácká asociace, zlatou akcii vlastnil český stát. Vznikla urbanistická studie, která počítala s výstavbou obchodně zábavního centra na 54 ha v bezprostřední blízkosti závodiště. Sezónu však pořadatel skončil s dluhy v řádu milionů korun a následující rok byl nejen proto pro závodiště opravdu krizový. Situace dospěla tak daleko, že se derby muselo konat  (poprvé a věřme, že naposledy) v Karlových Varech. Dostihy se do Chuchle vrátily s podzimem pod hlavičkou České klusácké asociace a situace na dostihovém závodišti byla projednávána i v parlamentu. S následujícím rokem se objevil v Chuchli nový pořadatel, ale Jean Paul Whitecastle odešel odsud bez toho, aniž by uspořádal jediný dostihový den. V průběhu roku se ujala pořadatelství společnost Turf IPS a kůň Glowing se stává prvním držitelem „trojkoruny“ v historii samostatné České republiky a chuchelské dostihy se nejen v souvislosti se stabilizací na závodišti těší nečekanému zájmu. V roce 2001 se ujal pořadatelství podnikatel Milan Horák a jeho firma Clavis, po třech měsících ale své chuchelské aktivity ukončil a novým pořadatelem se stala společnost Turf Management a Marketing s.r.o. (TMM), v níž jsou majetkově zainteresováni Jockey Club a osobnosti české majitelské scény. Ředitelem se stal Petr Drahoš.

Slibné plány nového pořadatele však přerušila největší povodeň v dějinách závodiště, která 12. srpna 2002 ukončila téměř na rok chuchelské dostihy. Byl zaplaven celý areál až po Radotínskou ulici, hloubka vody dosahovala v některých místech odhadem až pěti metrů. Koně jsou evakuováni na mimopražská závodiště, první stáje se vrátily až koncem října 2002, dostihy se začaly opět běhat na v červnu 2003. Na podzim závodiště poprvé navštívil prezident Václav Klaus, který dekoroval Ketty Sharp, vítězku Ceny prezidenta republiky. Od té doby navštěvuje prezident  Václav Klaus dostihy ještě několikrát.

TMM se pokračovala i v následujících letech v obnově areálu a zavádění novinek Byl vytvořen „Derby-klubu“, salonky pro VIP hosty i tiskové středisko. Do Chuchle se po letech vrátily překážkové dostihy (proutěné překážky i steeplechase), v roce 2005 byla pořízena s přispěním Magistrátu hl. m. Prahy nová plastová bariéra, která je postupně instalována po celém obvodu dostihové dráhy. České derby bylo v uvedeném roce poprvé v historii přenášeno v přímém přenosu na internetových stránkách závodiště.

Rok 2006 se nesl ve znamení oslav sto let vzniku chuchelského závodiště. Švédský pilot Mikael Carlson podnikl rekonstrukci letu ing. Kašpara s původním letadlem typu Blériot z Pardubic do Prahy, při výročním mítinku byla otevřena v tribuně speciální poštovní přepážka s příležitostným razítkem, vyšlo množství propagačních materiálů a diváci spolu se známými osobnostmi veřejného života oslavili výročí společným přípitkem. V televizi bylo výročí připomenuto bilančním dokumentem Chuchelské proměny. V jubilejním roce chuchelské závodiště navštívil jeden z nejslavnějších žokejů všech dob Sir Lester Piggot.