Když byla v roce 1862 zprovozněna Česká západní dráha, jednalo se o jednokolejnou trať. Provoz na trati nebyl zpočátku nijak závratný, a tak bezpečnostní opatření na zastávce a přilehlém železničním přejezdu v Malé Chuchli poměrně dlouho dostačovala.

Situace se ovšem změnila v letech 1897-1898, kdy vznikla nová staniční budova a na stále jednokolejné trati byla u nové budovy zřízena druhá staniční kolej (tím zde vzniklo malé nádraží). Navíc počet vlaků narůstal. Obec byla tehdy oblíbeným výletním místem. A tak zvláště v sezóně začalo docházet k nepříjemným situacím, které končily zraněním a někdy i smrtí.

Když bylo rozhodnuto o přidání druhé traťové koleje, stala se na železniční zastávce Kuchelbad – Malá Chuchle součástí projektu stavby také lávka pro pěší. Stavba probíhala v letech 1907 – 1908, kdy byl obnoven železniční svršek, přidána druhá kolej v celé délce od Smíchova po Radotín a odstraněny výhybky. Stanice Malá Chuchle se tak opět stala zastávkou, kterou zůstala až do roku 1940, kdy byla zrušena stejně, jako zmíněná lávka pro pěší, která cestujícím sloužila 32 let.

Lávka propojovala obě nástupiště železniční zastávky. Jako perličku lze uvést, že si zahrála i ve filmu. Byly na ní pořízeny záběry jedoucího vlaku ve filmu Barbora řádí režiséra Miroslava Cikána (1935). Zmíněný film má navíc pro chuchelské patrioty cenu i díky dalším záběrům z Malé Chuchle.