Éra nejdůležitějšího dopravního prostředku pro zdejší veřejnou dopravu, totiž autobusu začala krátce po roce 1918. 3. března 1919 žádal jménem komitétu Autobusové dopravní linie Praha–Zbraslav Dr. Antonín Sobotka ze Zbraslavi Velkou Chuchli o spoluúčast. Přestože zastupitel František Tůma z Velké Chuchle radil, aby si obec vyžádala podrobnější informace, nakonec z celé akce pravděpodobně z finančních důvodů sešlo. Proto až v roce 1927 do Velké Chuchle přijel soukromý autobus firmy Vladimíra Nedomy, která v následujících letech tvrdě soupeřila s konkurencí z Elektrických podniků hl. m. Prahy, ČSD a dalšími soukromníky Zdenkou Karpíškovou a Jaroslavem Paulů.  Do Chuchle jejich autobusy postupně jezdily z Náměstí republiky, Karlova Náměstí a Štefánkových kasáren na Újezdě. Jisté je, že obec Velká Chuchle v roce 1930 Nedomovi pronajala stanoviště na dnešním náměstí Omladiny a jeho autobusy sem jezdily po celá třicátá léta, kdy je zcela nahradila konkurence.

Rozvoj osobní dopravy nastal až opět po válce. Tehdy se začalo také hovořit o prodloužení trolejbusu do Chuchle a výhledově též na Zbraslav. Stavba byla však zařazena až v roce 1949 do Výhledového plánu Dopravního podniku hl. m. Prahy do roku 1960 do I. a II. pětiletky. Nakonec trolejbusová linka na trase z Újezda na Křižovatku do Chuchle byla zřízena 18. dubna 1954. Od roku 1956 trolejbus jezdil ze Zlíchova. U chuchelské linky trolejbusu existoval po celou dobu provozu provoz s průvodčími. Později, po zavedení pevných stanovišť pro průvodčí byly pro nástup cestujících určeny pouze zadní dveře. Původně bylo plánováno rozšíření trolejbusové zastávky  až na Zbraslav, ale k tomu nedošlo. Je trochu paradoxní, že trolejbusová trať do Chuchle, ačkoli byla prakticky poslední vystavěnou tratí pro pravidelný provoz, sloužila nejkratší dobu. Chuchelská linka byla 2. ledna 1960 vzhledem k stavbě Strakonické výpadovky nahrazena dočasnou autobusovou linkou, rovněž č. 59. Ta byla 1. ledna 1962 přečíslována na 129, jezdila z Lihovaru do Chuchle a stala se trvalou.  Později jezdila do Chuchle ještě linka č. 129, která byla od 1. července 1968 prodloužena do Lahovic a později i dál. Stalo se tak v souvislosti s připojením ku Praze, kdy od 29. prosince 1979 byla tato linka prodloužena na Zbraslav a spolu s ní byly zřízeny i linky nové: 241, 243 a 244.

Výrazné změny se dočkala Velká Chuchle 10. srpna 1971, kdy se konalo slavnostní zahájení provozu linky č. 172 z Lihovaru do Velké Chuchle na náměstí Omladiny. Pravidelně pak tato linka začala jezdit o dva dny později. Díky víkendovému provozu na Strakonické ulici měl autobus problémy s odbočováním směrem na Prahu, a tak byl v době víkendových špiček odkloněn objezdem kolem závodiště a přes Lahovičky. Celotýdenně byla tato změna zavedena v roce 1974. V roce 1985 autobus začal jezdit ze Smíchovského nádraží, o rok později se linka stala polookružní (autobus neměl přestávku na nám. Omladiny) a tento stav vydržel až do roku 2007, kdy v souvislosti se zprovozněním přemostění Strakonické ulice vznikla nová zastávka Starolázeňská, linka se opět získala vedle nástupní a výstupní zastávku v obou směrech a po několik měsíců byla v obou směrech vedena Mezichuchelskou ulicí.  Dnes jezdí z centra Prahy po Strakonické ulici, zpět se vrací do Malé Chuchle Mezichuchelskou.

Od 1.9.2004 je v provozu linka 204, která dnes projíždí Paroplavební, Mezichuchelskou a Radotínskou ulicí a spojuje obousměrně Velkou Chuchli nejen s Prahou, ale i s Radotínem, kde je centrum správního obvodu.

Zajímavý je také osud tzv. rekreačních linek na chuchelské závodiště. Zprvu byly vypravovány zvláštní vlaky a parníky, mimořádné autobusové spoje převážily až v padesátých letech minulého století, kdy pražský dopravní podnik o sobotách a nedělích vypravoval spoje, které vždy krátce po poledni navážely diváky na závodiště a pozdě odpoledne opět dopravovaly zpět do Prahy. Zvláštní linky autobusů až k závodišti začaly jezdit od roku 1959 nejprve z Jiráskova náměstí, později od Lihovaru, Náměstí míru a nakonec od Smíchovského nádraží a  v průběhu let měly různé označení: v letech 1959 – 1969 pod číslem 224,  1970 -1974 pod písmenem F, 1974 – 1982  pod číslem 53, 1983 – 1992  pod číslem 453.

V roce 1992 byla mimořádná linka zrušena a od té doby Dopravní podnik hl. m. Prahy vypravuje zvláštní autobusy do Chuchle velmi nepravidelně  pod různými čísly pouze při významných příležitostech na objednávku organizátorů sportovních i společenských akcí konaných na závodišti (např. v roce 2000 byla linka označena číslem 453 ale i 472,  v následujících letech později 772 nebo 753).

Při výčtu autobusových spojení nelze opomenout ani na zvláštní autobusovou linku, která již dlouhá léta sváží děti do zdejší školy. Dříve byla označena jako 415, dnes nese číslo 561. Ve dnech školního vyučování jezdí na trase Zbraslav – Lahovice – Radotín – Velká Chuchle.

Dále obcí projíždí po Strakonické ulici městské autobusy do Radotína, na Zbraslav a do Lipenců a také autobusy soukromých dopravců do Mníšku pod Brdy, Řitky a Kytína, které zastavují cestujícím na zastávce „Dostihová“. Až do konce devadesátých let byla v provozu také zastávka dálkových spojů ČSAD u restaurace Start. Autobusy, které po trase kolem závodiště dosud jezdí do Třebotova, Jinců nebo do Strašic, zde obvykle zastavovaly na znamení.

(text k roku 2008)