S myšlenkou založit sportovní klub, který by provozoval kopanou, atletiku, cyklistiku a další sporty, přišel v roce 1926 Jan Křišťál při schůzce samozvané společnosti „Zaplať“ v restauraci „U Tůmů“. Ustavující schůze klubu se konala 26. června 1926 a na návrh Stanislava Jirouška byl nový chuchelský sportovní oddíl pojmenován SK ČECHOSLOVAN CHUCHLE. Prvním předsedou byl zvolen Josef Podstara.

Začátky činnosti klubu s modrobílou vlajkou byly velmi těžké, protože i přes úvodní dar národních socialistů neměl žádný majetek ani vlastní hřiště. První zápas s SK Zbraslav Záběhlice borci Čechoslovanu sice prohráli 5:1, ale to je neodradilo od další práce. Hned 1. srpna 1926 uspořádali sportovní den spojený s lehkoatletickým pětibojem a během napříč obcí.

O rok později už chuchelští fotbalisté hráli na svém hřišti u Vltavy. Slavnostně bylo otevřeno 12. června 1927 a mimo řady čestných hostů se této slavnostní akce účastnil i Alfréd Nikodém, který o rok později věnoval klubu putovní pohár pro nejlepšího člena (v klubu se předává při valné hromadě až do dnešní doby). Klub získává podporu obce i místních spolků, Národní jednoty Pošumavské v Malé Chuchli a Pěvecko dramatické besedy J. K. Tyl, které v jeho prospěch sehrávají divadelní představení. V roce 1929 vstoupil Čechoslovan do mistrovské soutěže Středočeské župy fotbalové, kde v soutěži IV. třídy skončil na druhém místě. Třicátá léta jsou poznamenána střídavými postupy a sestupy do mistrovských soutěží, a tak zmiňme nejdůležitější události: V roce 1931 vznikl v rámci Čechoslovanu hokejový odbor, který se po neshodách o rok později osamostatnil a vznikl samostatný klub HC Chuchle. Současně zanikl i lehkoatletický odbor. V roce 1933 dosáhli hráči největšího úspěchu – postoupili poprvé do I. B třídy  Středočeské župy, oddělení D.  Defilují před námi legendární jména, která jsou dodnes zapsána v dějinách klubu – Machač, Janoušek, Malý, Rieger, Janák, Zajíc a mnozí další.  Během jarní povodně byl v roce 1940 zničen celý sportovní areál. Jeho obnova trvala přes dva měsíce, kabiny byly postaveny za nemalých problémů s povolením i stavebním materiálem o rok později. Patnácté výročí klubu bylo oslaveno několika exhibičními utkáními hlavní zápas s A. C. Sparta Čechoslovan vyhrál v poměru 4:3.  Do činnosti klubu nemile zasáhlo vyhlášení stanného práva a později i atentát na R. Heydricha. Musely být omezeny sportovní aktivity a po obnovení mistrovské soutěže nebyl ze strany hráčů příliš zájem navazovat na předchozí úspěchu. Čechoslovan sestoupil v roce 1943 do okresní soutěže (III. třída), kde se držel i po válce. V roce 1947 zaplavila hřiště opět povodeň, půlku soutěže museli chuchelští fotbalisté hrát na hřišti AFK Slivenec. V souvislosti se sjednocením tělovýchovy se o rok později SK Čechoslovan Chuchle stal složkou chuchelského Sokola a v mistrovských soutěžích postoupil do II. třídy, kde vydržel po následující rok, aby opět hrál okresní soutěž. Mimořádných úspěchů dosáhl v následujících letech oddíl žactva (a později dorostu) pod vedením Ládi Maška. V roce 1954 zaplavila hřiště opět voda z Vltavy, zasáhnout musel buldozer. Druhá polovina padesátých let byla ve znamení řešení krizových situací, kdy klub se potácel s finančními problémy a nekázní hráčů. Snaha hrát pražskou mistrovskou soutěž vyzněla naprázdno, a tak se v sezóně 1960-61 poprvé mistrovská kopaná na chuchelském trávníku nehrála. Situace dospěla tak daleko, že bylo v červnu 1961 rozhodnuto o utlumení činnosti oddílu a nepomohla ani pozdější schůzka zainteresovaných stran, kterou svolal tehdejší předseda MNV a dlouholetý člen klubu Antonín Zajíc. Ten ve své aktivitě nepolevil a 11. července 1965 vyslovil na schůzce příznivců chuchelského fotbalu známou větu: „Nerozejdeme se dříve, dokud nebude sestavena kandidátka nového výboru!“ Okresní soutěž začalo hrát opět A mužstvo a žactvo. Oslavy 40. výročí klubu byly zahájeny výhrou 4:3 s německým mužstvem z Niederrodewitz. Klub měl tehdy A mužstvo, B mužstvo, starou gardu a družstvo žáků. Přesto nepřestaly průběžné personální problémy, které jsou charakteristické pro velkou část historie klubu. V sezóně 1968 – 1969 začal Čechoslovan Chuchle hrát  v souvislosti s připojením Chuchle k Praze konečně III. třídu pražské soutěže. 1. května 1970  získává oddíl kopané samostatnost, vystupuje ze Sokola a stává se z něj samostatná TJ Čechoslovan Chuchle. Dva roky na to je hned vedle fotbalové hřiště postaveno hřiště pro nohejbal. Dlouholetou tradici (už od první republiky) v těch letech mají sportovní karnevaly, které každoročně v zimní sezóně klub pořádal v sobotu večer  pro dospělé, v neděli odpoledne pro děti v restauraci „U Holečků“. V roce 1973 zemřel legendární člen klubu Jenda Janák a na jeho památku vznikl turnaj žákovských mužstev „Memoriál Jendy Janáka“ o putovní pohár, který se každoročně koná na chuchelském hřišti. V témže roce přibyla na hřišti montovaná chata, která sloužila jako kabina. V roce 1975 sestoupil Čechoslovan do IV. třídy, mj. i proto, že hřiště bylo rozkopáno a ukládal se sem plynovod. Hráči museli vzít zavděk náhradním hřištěm na Zlíchově. V roce 1976 měl sportovní klub celkem 164 členů (většinou chucheláků), předsedou klubu byl Jan Hazuka a na hřišti bylo postaveno 6 montovaných buněk, které (bez vody a elektřiny) sloužily jako šatny.  Na konci sedmdesátých let se mužstvo opět probojovalo do druhé třídy, kde setrvalo po následujících více než patnáct let.

Velkých změn doznalo hřiště po roce 1989. V blízkosti hřiště se stavěl kanalizační sběrač, areál byl opět zcela rozkopán a hrát se zde začalo až v roce 1991. V době, kdy klub hrál opět na hřišti Zlíchova, bylo v areálu vybudováno nové hřiště a budova kanceláří a šaten v podobně montované stavby. Dějiny klubu současně obohatila smutná událost, kdy 9. února 1991 se po ukončení výroční schůze v restauraci Start zřítil strop sálu a několik členů bylo zraněno a odvezeno do nemocnice.  Zahajovací zápas na novém hřišti sehráli borci Čechoslovanu s fotbalisty Amfory (Klubu amatérských fotbalových rarit) z řad známých herců a zpěváků. Kvalitní hřiště sloužilo v průběhu 90. let k tréninkům a zápasům ženskému oddílu Sparty Praha. V roce 1995 získal klub do svého vlastnictví celý areál s výjimkou pozemků a bylo mu přiděleno číslo popisné (418). V následujícím roce mohlo být obnoveno družstvo dorostu, kdy se při náboru přihlásilo 35 mladých fotbalistů a klub tak nejen výrazným oživením činnosti oslavil sedmdesáté výročí vzniku.  Výbor klubu pracoval  ve složení:  Jan Hazuka (předseda), Jaroslav Bernkraut (jednatel), Jiří Ježek (sekretář), František Bárta (hospodář), Miroslav Dífko, Richard Hlavatý, František Kamic, Vlasta Marková a Jan Němeček. Správcem hřiště byl Jan Fiedler. Výrazné výkony chuchelských hráčů umožnily v následující sezóně po 54 hrát opět1. A třídu. V témže roce byla obnovena stará garda a družstva mladších a starších žáků – na hřišti hrálo neuvěřitelných 6 mužstev! Díky aktivitě juniorských hráčů tak mohl být rovněž po několikaleté pauze obnoven žákovský Memoriál Jendy Janáka. Vedení klubu se podařilo zajistit  trvalé ozvučení hřiště a v části areálu bylo instalováno umělé osvětlení, což umožnilo večerní tréninky. V roce 1998 došlo díky dotaci z pražského magistrátu k rekonstrukci šaten a další sportovní úspěchy klubu byly rozšířeny o historický postup B mužstva pod vedením Jana Němečka do II. třídy. Nedostatek finančních prostředků řeší vedení klubu reklamou a inzercí na hřišti i plakátech. Sounáležitost členů s klubem je veliká – dva členové věnovali stoly a židle do klubovny, členství v klubu potvrzuje 180 členů. V roce 1999 bylo vybudováno nové tréninkové hřiště u Vltavy a pro jeho úpravu byl výborem zakoupen ojetý traktor.  Na přelomu století startovala za Čechoslovan 4 mužstva. A mužstvo (trenér Jaroslav Felčárek)skončilo v 1. B třídě skupině A na 7. místě se ziskem 36 bodů při skóre 54:55 a nevydávalo příliš vyrovnané výkony. B mužstvo (trenér Jan Němeček) obsadilo ve své soutěži 6. místo. Dále startovalo družstvo starších žáků s konečným 7. místem (2. třída, skupina C) a družstvo dorostu, které pod vedením Jana Vávry obsadilo 4. místo – postoupilo do 1. třídy, čímž si zajistilo historické prvenství v rámci klubové historie.

Krutě zasáhla do činnosti Čechoslovanu povodeň v srpnu 2002. Voda z Vltavy zaplavila celý areál do výšky 6 metrů. Kabiny byly zcela zničeny, použitelná zůstala pouze kovová konstrukce. Předběžné škody na hřišti byly vyčísleny částkou 9,5 mil. Kč. Vedení klubu, které se po povodni scházelo na různých místech, rozhodlo o odhlášení „B“ mužstva ze soutěže druhé třídy. „A“ mužstvu poskytl bezplatně hřiště SK Radotín, kde také mužstvo sehrálo všechny své domácí zápasy. Starší dorost (během léta sloučený s mladším dorostem) celý podzim hrál na soupeřových hřištích. Ihned bylo přistoupeno k jednáním o obnově areálu jak s fotbalovým svazem, městskou částí, tak i hlavním městem Prahou. Řada klubů uspořádala v rámci svých utkání sbírky, jejichž výtěžek Čechoslovanu věnovaly (např. kluby SK Motorlet a Dukla Praha).  Peníze se však dařilo získávat jen velice pomalu, a tak s obnovou areálu mohlo být započato až o rok později. Přitom bylo hřiště rozšířeno o 4 metry, na základě požadavku fotbalového svazu. Během rekonstrukčních prácí, které si vyžádaly finanční prostředky ve výši více než 3 mil. Kč, ohromila členy klubu smutná zpráva. 13. října 2003 zemřel dlouholetý člen klubu a jeho pečlivý archivář Miloslav Marek a nedočkal se tak slavnostního otevření areálu, které se konalo za přítomnosti kamer České televize zástupců fotbalového svazu a více než stovky příznivců klubu 22. srpna 2004. Slavnostnímu aktu přestřižení pásky předcházel krátký projev předsedy výboru Jana

Hazuky. Areál otevřel starosta Velké Chuchle Stanislav Fresl. Slavnostní výkop při exhibičním utkání SK Čechoslovan („B“ mužstvo + dorost) versus Hvězdný prach (mužstvo složené ze známých osobností) provedli Jan Hazuka a Josef Dušek. V roce 2005 byly zřízeny webové stránky klubu na adrese http://cechoslovan.chuchle.cz a opět se podařil nábor nejmladších zájemců o kopanou, přípravka začala hrát soutěže hned v následujícím roce, kdy také  klub uspořádal první ročník turnaje přípravky „Memoriál Míly Marka“ (3. června 2006), v rámci oslav 80. výročí klubu. Jejich hlavní část probíhala o týden později, kdy se konal mistrovský zápas „A“ mužstva s Řeporyjemi a přátelská utkání dorostu a staré gardy. Josef Zuska byl při této příležitosti dekorován jako nejdéle hrající fotbalista Čechoslovanu v historii. Za chuchelský tým nastoupil už do své 39. sezóny. V létě se podařilo vylepšit diváckou část areálu díky dotaci radnice. Pro klub to byla jistě pozitivní událost, na rozdíl od povodňové hrozby Vltavy,  kdy se v dubnu na hřišti kvůli podmáčenému trávníku nehrálo. Zajímavou událostí bylo i vytvoření „C“ mužstva a jeho zařazení do nejnižší pražské soutěže po následující dva roky.

V sezóně 2007/2008 hrálo „A“ mužstvo SK Čechoslovan Chuchle pražskou 1. A třídu ve skupině B, B mužstvo ve 2.třídě skupině A, dorost 2. třídu své soutěže a přípravka 2.třídu skupiny D.  Vedení oddílu pracuje od roku 2008 ve složení:  Jaroslav Bernkraut (předseda), Jan Šorm (jednatel), Roman Krejbich (sekretář),  Jaroslav Felčárek (hospodář), František, Bárta, Richard Hlavatý a Jiří Novotný.