Rozdělením vstoupily Malá i Velká Chuchle do nového období své historie. Malá Chuchle zůstala omezena svojí zástavbou, Velká Chuchle se naopak začala rozvíjet a svůj oficiální název „Velká Chuchle dostala potvrzený Ministerstvem vnitra ČSR 2. května 1923.

Velká Chuchle se musela ve dvacátých letech potýkat se značnými problémy s místní infrastrukturou. 1. března 1921 se dohodla s panem Czákem z čp. 20 na pronájmu jeho studny pro účely obce. To však problém dlouhodobého nedostatku vody v obci nevyřešilo.

Dvacátá léta přinesla obci také zavedení elektřiny (1926), vodovodu, autobusové dopravy (1927) a příprav na odškolení od Malé Chuchle.

15. července 1928 se konala pod patronátem místní odbočky Československé obce legionářské slavnost sázení Lípy svobody. 500 Kč – výtěžek ze slavnosti věnovali pořadatelé na pořízení desek padlých v 1. světové válce, které byly umístěny na průčelí školní budovy. (Lípa roste dosud na pozemku základní školy.)

Rozvoj zažívaly i spolky. V roce 1919 vznikla ve Velké Chuchli Dělnická tělocvičná jednota. V roce 1922 byla postavena Sokolovna (obec podpořila bezúročnou půjčkou na 20 000 Kč se splatností deset let), v roce 1926 vznikl Sportovní klub Čechoslovan Chuchle, svoji činnost vyvíjeli myslivci, baráčníci, červený kříž a množství dalších spolků. V roce 1926 byl povolen provoz legionářského biografu. Dostihové závodiště brzy po vzniku Československa obnovilo činnost, a tak Československý jockey club v roce 1921 mohl vypsat první ročník prestižního derby dostihu.

Komunikace – 2. dubna 1926 byla betonována a asfaltována státní silnice na Zbraslav.

Třicátá léta byla ve Velké Chuchli poznamenána stavbou a otevřením obecní školy (1933), která dosud obci chyběla, zvýšenou nezaměstnaností a zvyšující se obavou z nacismu. V roce 1934 bylo rozhodnuto o rozšíření obecního hřbitova, v polovině třicátých let vznikla v obci četnická stanice, neúspěšně probíhala jednání o zřízení železniční zastávky (provizorně od r. 1906 sloužila pouze o sobotách a nedělích pro návštěvníky dostihů). V roce 1934 bylo rozhodnuto o vydláždění hlavní ulice vedoucí centrem obce a zbourání budovy obecního úřadu (čp. 6). 24. září téhož roku zavedla obec poplatek  za psa. Majitelé psích miláčků měli platit od 1.1.1935 20 Kč za psa hlídacího a 100 Kč za psa luxusního. V letech 1934 – 1935 byla prokopána v rámci nouzových prací silnice na Hvězdárnu a do Lochkova.

11. června 1935 došlo k živelní pohromě, kdy po velmi parném dnu nastala průtrž mračen. Nejvíce vody se přivalilo Černou roklí. Voda zaplavila podle chuchelské kroniky domek pana Cihláře. Zasahovat museli chuchelští hasiči. Množství vody tekoucí Vruticí a unášeného bahna ucpalo propustek pod železniční tratí a voda se hrnula přes koleje.

Průběžně se dostavoval nedostatek pitné vody. Prameny pod kopcem Trpcem byly méně vydatné, a tak obec hledala další možnosti zásobování touto životadárnou tekutinou. Nakonec bylo rozhodnuto zakoupit pozemek na závodišti, kde byla vybudována studna a v roce 1936 zjištěno, že pramen je velmi vydatný a plně dostačující potřebám vzrůstající obce. V témže roce bylo usneseno propůjčit pozemek, kde stál původně obecní úřad (čp. 7) Komitétu pro postavení pomníku Antonínu Švehlovi (někdejšímu ministerskému předsedovi) a byla vydlážděna žulovými kostkami dnešní ulice Starochuchelská.

13. července 1936 byl zahájen z nařízení okresního úřadu ve Velké Chuchli kurs protiletecké obrany vedený zdejším obvodním lékařem MUDr. Seehákem. Kurzu se účastnilo 46 žen a 8 mužů. 9. srpna 1936 byl uspořádán z podnětu „První vlastenecké dobročinné obce Baráčníků Jana Žižky z Trocnova“ ve Velké Chuchli Den brannosti pod patronátem ministra obrany a primátora Prahy.

V roce 1936 bylo obnoveno „V Dolích“  lámání vápence a ve staré vápence pálení vápna, koncesi získala Marie Šuranová, v září téhož roku získal koncesi k provozování pohřebního ústavu ve Velké Chuchli Ladislav Schönbach (budovu na Křižovatce, která později sloužila jako zdravotní středisko a dnes je zde veterinární ošetřovna, postavil o rok později).

V roce 1937 byla dána do provozu nová budova potravní daně na Křižovatce (vzala za své při rozšiřování silnice v 60. letech). Dne 6. června byl při okázalé slavnosti položen základní kámen k pomníku Antonína Švehly a současně zasazeny Masarykova a Benešova lípa, 26. a 27. června připomenuta při slavnosti všemi místními spolky 20. výročí bitvy u Zborova. 5. září byl slavnostně odhalen pomník Antonína Švehly.

V roce 1937 byla dána do provozu nová budova potravní daně na Křižovatce (vzala za své při rozšiřování silnice v 60. letech). Dne 6. června byl při okázalé slavnosti položen základní kámen k pomníku Antonína Švehly a současně zasazeny Masarykova a Benešova lípa, 26. a 27. června připomenuto při slavnosti všemi místními spolky 20. výročí bitvy u Tvorova a 5. září byl slavnostně odhalen pomník Antonína Švehly.

Dění ve Velké Chuchli ovlivnila v roce 1938 politická situace a válečná hrozba hitlerovského Německa. Ve dnech 20. – 21. května při částečné mobilizaci nastoupilo do služby 45 záložáků. Druhý den mobilizace projelo obcí mnoho vojska v automobilech i malých tancích. Poblíž Slivence směrem k Hlubočepům byly umístěny v dobře krytém postavení protiletecké baterie k ochraně Prahy.

V té době měla obec dva zaměstnance – obecního tajemníka Vojtu Choduru (vystřídal v tom roce zemřelého dlouholetého tajemníka Eduarda Jeníčka) a obecního strážníka Antonína Čumrdu. Rovněž se konaly i volby do obecního zastupitelstva. Voliči si mohli vybírat z rekordních devíti kandidátek a hlasovali ve dvou okrscích, první měl sídlo v restauraci „U Holečků“, druhý v restauraci „U Tůmů“. Starostou v 17 členném zastupitelstvu byl zvolen Rudolf Langer. 8. srpna se konala oslava 45. výročí vzniku Sboru dobrovolných hasičů. 14. srpna byly slavnostně odhaleny pamětní desky na škole se jmény obětí 1. světové války.

Druhá polovina roku zostřila ještě situaci a obavy obyvatelstva natolik, že v místních obchodech došlo ke skupování potravin,  místní civilní obrana prováděla častá zatemňovací cvičení a v řadě domů byly zřizovány protiletecké kryty nebo na zahradách úzké lomené zákopy a důležitým vybavením každé rodiny byly plynové masky. V této pochmurné době dorazil do obce 24. září ve 4,30 hod. ráno  posel s mobilizační vyhláškou. V té době však již všech 109 záložníků (důstojníky nepočítaje) bylo již dávno na cestě ke svým jednotkám, protože o mobilizaci se dozvěděli z rádia. Navíc z naší obce bylo mobilizováno také dvacet kusů tažných koní. Jaká byla atmosféra po pozdějším návratu vojáků a  podepsání Mnichovské dohody (noc z 29. na 30. září 1938), ilustruje zápis v chuchelské kronice: „Po neblahém opuštění našeho státu západními spojenci a po tvrdém rozhodnutí mnichovské konference v neprospěch našeho státu odtržením sudetského území, bylo viděti téměř na všech tvářích našich občanů, hodlajících přinést pro vlast každou oběť, smutek a rozhořčení. Hloučky občanů ještě kolik dní počínání spojenců ne příliš vybranými slovy odsuzovali.“

I politické události následujícího roku měly odraz v naší obci. 16. března v souvislosti s vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava projížděly naší obcí od 16. do 19. hodiny jednotky německého Wehrmachtu.