{"id":297,"date":"2021-10-03T00:11:43","date_gmt":"2021-10-02T22:11:43","guid":{"rendered":"http:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/?page_id=297"},"modified":"2025-12-07T11:05:30","modified_gmt":"2025-12-07T10:05:30","slug":"kroniky-a-kronikari","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/mc-praha-velka-chuchle\/kroniky-a-kronikari\/","title":{"rendered":"Kroniky a kronik\u00e1\u0159i"},"content":{"rendered":"

Prvn\u00edm chuchelsk\u00fdm kronik\u00e1\u0159em byl ji\u017e v 19. stolet\u00ed Jaroslav P\u0159\u00edhoda, kter\u00fd si vedle \u00fa\u010dt\u016f za statek a plat\u016f zam\u011bstnanc\u016f, psal do siln\u00e9 \u00fa\u010detn\u00ed knihy i ro\u010dn\u00ed z\u00e1pisky, zkr\u00e1tka takov\u00fd den\u00edk. Jednalo se nejen o ud\u00e1losti z jeho bezprost\u0159edn\u00edho okol\u00ed (\u00famrt\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00fdch), ale tak\u00e9 o ud\u00e1losti, kter\u00e9 se d\u011bly v obci, v zemi a ve sv\u011bt\u011b. Z cel\u00e9ho svazku, kter\u00fd byl kompletn\u011b p\u0159eti\u0161t\u011bn v \u201ePaprsku minulosti\u201c, je pro zdej\u0161\u00ed m\u011bstskou \u010d\u00e1st jist\u011b nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed zpr\u00e1va o stavb\u011b a p\u0159em\u00edst\u011bn\u00ed zvoni\u010dky, je\u017e je dnes na N\u00e1m\u011bst\u00ed Chuchelsk\u00fdch bojovn\u00edk\u016f.<\/p>\n

Ofici\u00e1ln\u00ed, prvn\u00ed kronika Velk\u00e9 Chuchle vznikla a\u017e v dob\u011b prvn\u00ed republiky. Na prvn\u00edm listu kroniky je mo\u017en\u00e9 si p\u0159e\u010d\u00edst, \u017ee ji za obnos 1400 korun zhotovil pra\u017esk\u00fd kniha\u0159sk\u00fd mistr K. Lindauer a \u017ee m\u00e1 400 stran.<\/p>\n

Prvn\u00ed z\u00e1pis byl po\u0159\u00edzen 12. kv\u011btna 1923 Anton\u00ednem \u010cejkou jr., co\u017e stvrdila sv\u00fdmi podpisy i m\u00edstn\u00ed rada v\u00a0tehdej\u0161\u00edm slo\u017een\u00ed: Anton\u00edn Hrdli\u010dka (starosta), Anton\u00edn \u010cejka, Rudolf Mattas, Jan Nerad a Alois Kolda.<\/p>\n

Pot\u00e9 n\u00e1sleduje \u201ep\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00fd, historick\u00fd a n\u00e1rodohospod\u00e1\u0159sk\u00fd n\u00e1stin\u201c, kter\u00fd vypracoval Vladim\u00edr P\u0159ib\u00edk, penzionovan\u00fd \u0159\u00edd\u00edc\u00ed obecn\u00e9 \u0161koly v\u00a0Mal\u00e9 Chuchli a \u010destn\u00fd ob\u010dan obce Velk\u00e1 Chuchle.<\/p>\n

Od 21. \u010dervence 1934 se zdej\u0161\u00edm kronik\u00e1\u0159em stal Alb\u00edn Dvo\u0159\u00e1\u010dek, u\u010ditel, jen\u017e byl pr\u00e1v\u011b p\u0159elo\u017een do nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00e9 pokusn\u00e9 reformn\u00ed obecn\u00e9 \u0161koly Charlotty Masarykov\u00e9 ve Velk\u00e9 Chuchli. Prvn\u00ed jeho z\u00e1pisy byly v\u011bnov\u00e1ny ud\u00e1lostem let 1914 a\u017e 1919 a d\u00e1le pak od roku 1920 ji\u017e pravideln\u00fdmi ro\u010dn\u00edmi z\u00e1pisky informoval o v\u0161em, co se zde d\u011blo.<\/p>\n

Raritou v\u00a0t\u011bchto z\u00e1pisech je podpis prvn\u00edho \u010deskoslovensk\u00e9ho prezidenta T. G. Masaryka, kter\u00fd se do kroniky zapsal 17. kv\u011btna 1931, kdy\u017e nav\u0161t\u00edvil dostihov\u00e9 z\u00e1vodi\u0161t\u011b.<\/p>\n

O historii obce se za 1. republiky staral nejen kronik\u00e1\u0159, ale tak\u00e9 b\u00fdval\u00fd chuchelsk\u00fd knihovn\u00edk Eduard Jen\u00ed\u010dek, kter\u00fd byl autorem sborn\u00ed\u010dku vydan\u00e9ho ke 40. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed zdej\u0161\u00edho hasi\u010dsk\u00e9ho sboru.<\/p>\n

V\u00a0t\u011bchto letech kronik\u00e1\u0159e podporovala tak\u00e9 letopiseck\u00e1 komise obecn\u00edho zastupitelstva. Prvn\u00ed zm\u00ednka o tom, \u017ee existovala je v\u00a0z\u00e1pise z\u00a0roku 1938, kdy koncem \u010dervna byli do n\u00ed zvoleni Franti\u0161ek Zik\u00e1n a Alb\u00edn Dvo\u0159\u00e1\u010dek, \u201e… kter\u00fd je t\u00e9\u017e kronik\u00e1\u0159em\u201c.<\/p>\n

Pot\u00e9 p\u0159i\u0161la 2. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka v\u00a0n\u00ed\u017e se kronika nevedla, nebo\u0165 byla m\u00edstn\u00edmi ob\u010dany ukryta, aby se nedostala do rukou N\u011bmc\u016f,\u00a0 a tak posledn\u00ed z\u00e1pis v\u00a0n\u00ed je datov\u00e1n do roku 1939. Po osvobozen\u00ed na tento z\u00e1pis nav\u00e1zal nezn\u00e1m\u00fd autor, kter\u00fd zapsal v\u0161e, co se zde d\u011blo v\u00a0obdob\u00ed protektor\u00e1tu a n\u00e1sledn\u011b potom ve dnech Kv\u011btnov\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed v\u00a0roce 1945.\u00a0 O tom, \u017ee tyto z\u00e1pisky byly provedeny a\u017e v\u00a0roce 1945 sv\u011bd\u010d\u00ed i to, \u017ee v\u00a0roce 1943 se \u00fadajn\u011b objevil n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed z\u00e1pis o vzniku kuratoria a p\u0159inucov\u00e1n\u00ed obc\u00ed k\u00a0jeho podpo\u0159e: \u201e… Le\u010d rozkazu mus\u00ed b\u00fdti uposlechnuto, a obce, okresy a zem\u011b maj\u00ed tyto p\u0159\u00edsn\u00e9 rozkazy podporovati. \u010cesk\u00e1 ml\u00e1de\u017e v\u0161ak nezklamala, co\u017e jsme poznali ve dnech revoluce\u201c.<\/p>\n

Z\u00e1pisy tohoto nezn\u00e1m\u00e9ho kronik\u00e1\u0159e kon\u010d\u00ed v\u00a0roce 1946, kdy mimo jin\u00e9 p\u00ed\u0161e o obnoven\u00ed letopiseck\u00e9 komise: \u201eV dopln\u011bn\u00ed kroniky r. 1946 a naps\u00e1n\u00ed kroniky r. 1947 jest pokra\u010dov\u00e1no z\u00a0usnesen\u00ed letopiseck\u00e9 komise a\u017e koncem r. 1948, kdy, jak v\u00a0tomto roce jest zaps\u00e1no, byl zvolen op\u011bt kronik\u00e1\u0159em Alb\u00edn Dvo\u0159\u00e1\u010dek.\u201c<\/p>\n

To, jak kronika tehdy vypadala se mohli obyvatel\u00e9 Velk\u00e9 Chuchle pod\u00edvat ve dnech 1. a\u017e 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1949, kdy byla vystavena v\u00a0budov\u011b MNV.<\/p>\n

V\u00a0roce 1956 popsal Alb\u00edn Dvo\u0159\u00e1\u010dek posledn\u00ed, \u010dty\u0159st\u00fd list kroniky a bylo proto t\u0159eba dodat druh\u00fd d\u00edl. Vzhledem k\u00a0tomu, \u017ee to trvalo d\u00e9le ne\u017e se p\u0159edpokl\u00e1dalo, zaznamenal kronik\u00e1\u0159 rok 1957 na voln\u011b vlo\u017een\u00e9 listy. Jednalo se o neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch 20 stran, kter\u00e9 jsou vedeny jako p\u0159\u00edloha k\u00a01. d\u00edlu kroniky.<\/p>\n

Druh\u00fd d\u00edl, kter\u00fd sice ji\u017e nen\u00ed zhotoven z\u00a0ru\u010dn\u00edho pap\u00edru, jako ten p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed, tak za\u010d\u00edn\u00e1 z\u00e1pisem z\u00a0roku 1958. Alb\u00edn Dvo\u0159\u00e1\u010dek tuto kroniku vedl a\u017e do roku 1963, kdy se 25. dubna vzdal t\u00e9to funkce, kter\u00e1 ho ji\u017e dost zm\u00e1hala, nebo\u0165 v\u00a0tomto roce mu bylo ji\u017e 79 let. Na jeho m\u00edsto byl jmenov\u00e1n Karel \u0160merhovsk\u00fd, u\u010ditel z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly. Jeho prvn\u00ed z\u00e1pis, za rok 1962, vych\u00e1zel je\u0161t\u011b z\u00a0podklad\u016f p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edho kronik\u00e1\u0159e a z\u00a0materi\u00e1l\u016f MNV.<\/p>\n

Toto zvolen\u00ed nebylo nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. Z\u00e1pisy nebyly zpracov\u00e1ny tak, jak by m\u011bly b\u00fdt, a tak v\u00a0roce 1972 byla nov\u011b ustavena letopiseck\u00e1 komise, ve slo\u017een\u00ed: Josef \u0160im\u016fnek (p\u0159edseda), Kv\u011bta Dvo\u0159\u00e1kov\u00e1, Zdenka Sojkov\u00e1, Stanislav Jind\u0159ich, Otakar Kr\u00e1l a Karel Slav\u00edk. Ta rozhodla, \u017ee ve psan\u00ed se bude pokra\u010dovat a z\u00e1pisy z\u00a0let 1964 a\u017e 1972 se zp\u011btn\u011b dopln\u00ed. V\u00a0roce 1974 do komise je\u0161t\u011b p\u0159ibyli: Jarom\u00edr Melichar, Ivan \u0160im\u016fnek, Anton\u00edn Slav\u00edk a Marie Tonkov\u00e1. Ud\u00e1losti do kroniky zapisovala zp\u011btn\u011b Jana Hrub\u00e1. I p\u0159es tato opat\u0159en\u00ed z\u00e1pisy v\u00a0kronice z\u00a0nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f skon\u010dily v\u00a0roce 1970 a v\u00edc jak polovina knihy tak z\u016fstala pr\u00e1zdn\u00e1.<\/p>\n

O to v\u011bt\u0161\u00ed bylo p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e v\u00a0roce 1999 se najednou na radnici objevily z\u00e1pisy z\u00a0let 1970 a\u017e 1979, kter\u00e9 byly zaps\u00e1ny na jednotliv\u00e9 listy a ozdobeny byly vlepen\u00fdmi v\u00fdst\u0159i\u017eky a fotografiemi. Jejich autorem byl prom. hist. Zden\u011bk \u0160\u00edpek. Tyto listy byly n\u00e1sledn\u011b sv\u00e1z\u00e1ny a staly se tak t\u0159et\u00edm, neofici\u00e1ln\u00edm d\u00edlem kroniky.<\/p>\n

V\u00a0sedmdes\u00e1t\u00fdch a osmdes\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed se vlastiv\u011bdnou \u010dinnost\u00ed zaob\u00edral i zdej\u0161\u00ed \u010dlen rady MNV Jan Tuh\u00e1\u010dek. Aby z\u00edskal co nejv\u00edce informac\u00ed, obch\u00e1zel pam\u011btn\u00edky a sb\u00edral materi\u00e1ly t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se Chuchle. Takto se mu poda\u0159ilo sestavit dva spisky \u201eStru\u010dn\u00e9 d\u011bjiny obce Velk\u00e1 Chuchle\u201c a \u201eZ\u00a0d\u011bjin Velk\u00e9 Chuchle\u201c. Krom\u011b toho tak\u00e9 mnoh\u00e9 informace z\u00a0historie obce publikoval v\u00a0\u201eInformac\u00edch ONV Prahy 5\u201c. V\u00a0roce 1982 uspo\u0159\u00e1dal v objektu dne\u0161n\u00ed \u201eVodn\u00ed \u0159\u00ed\u0161e\u201c na Hv\u011bzd\u00e1rn\u011b v\u00fdstavku dobov\u00fdch fotografi\u00ed, z\u00a0nich\u017e n\u011bkter\u00e9 se zachovaly dodnes. Toto ale nebyla jedin\u00e1 v\u00fdstava, kter\u00e1 se zde v tomto roce konala. P\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti 850. v\u00fdro\u010d\u00ed prvn\u00ed zm\u00ednky o Chuchli uspo\u0159\u00e1dal OV\u201359 Mal\u00e1 Chuchle, v\u00a0lod\u011bnici \u010cVUT, v\u00fdstavu z\u00a0d\u011bjin Mal\u00e9 Chuchle.<\/p>\n

Vra\u0165me se ale zp\u011bt ke kronice. Ta i nad\u00e1le, i kdy\u017e op\u011bt nepravideln\u011b pokra\u010dovala. V\u00a0roce 1980 byl po\u0159\u00edzen jej\u00ed 3. d\u00edl, jen\u017e byl op\u011bt z\u00a0ru\u010dn\u00edho pap\u00edru, kter\u00fd zhotovil potomek p\u016fvodn\u00edho v\u00fdrobce zdej\u0161\u00ed kroniky mistra K. Lindauera. Na jeho prvn\u00edch stran\u00e1ch jsou zv\u011bt\u0161en\u00e9 fotografie tehdy sou\u010dasn\u00e9 Chuchle. Z\u00e1pisy za rok 1981 a 1982 provedla Bohdana Seeh\u00e1kov\u00e1. Ov\u0161em t\u00edm to skon\u010dilo, proto\u017ee pak op\u011bt nastala p\u0159est\u00e1vka, kter\u00e1 trvala a\u017e do roku 1986, kdy se t\u00e9to funkce ujala Daniela \u0158e\u0159ichov\u00e1, redaktorka \u010dasopisu \u201eDilia\u201c a absolventka AMU. Psala ji a\u017e do roku 1992, kdy ji vyst\u0159\u00eddala od roku 1993 Eli\u0161ka Li\u0161kov\u00e1, u\u010ditelka chuchelsk\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly, kter\u00e1 p\u0159edt\u00edm vedla kroniku v\u00a0\u0158eporyj\u00edch. Ov\u0161em vzhledem k\u00a0jej\u00edmu zdravotn\u00edmu stavu z\u00e1pisky vedla pouh\u00fd rok.<\/p>\n

V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b p\u00ed\u0161e kroniku Mgr. Tom\u00e1\u0161 Hrom\u00e1dka, kter\u00fd s v\u00fdsledky sv\u00e9 pr\u00e1ce z\u00e1jemce seznamuje nejen v Chuchelsk\u00e9m zpravodaji, ale i na internetu. Do roku 2014 vedl kroniku v klasick\u00e9 ru\u010dn\u00ed podobn\u011b, v sou\u010dasnosti jsou z\u00e1pisy vedeny v elektronick\u00e9 podob\u011b s n\u00e1sledn\u00fdm vyti\u0161t\u011bn\u00edm a vazbou po uzav\u0159en\u00ed ka\u017ed\u00e9ho kalend\u00e1\u0159n\u00edho roku.<\/p>\n

V lednu 2002, p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti 870. v\u00fdro\u010d\u00ed prvn\u00ed zm\u00ednky o Chuchli uspo\u0159\u00e1dal kronik\u00e1\u0159 Velk\u00e9 Chuchle \u201eDen otev\u0159en\u00fdch kronik\u201c, kde se ob\u010dan\u00e9 mohli poprv\u00e9 v historii sezn\u00e1mit se v\u0161emi dosud zn\u00e1m\u00fdmi chuchelsk\u00fdmi kronikami. Akce se setkala s nev\u0161edn\u00edm z\u00e1jmem ve\u0159ejnosti, stejn\u011b jako velk\u00e1 v\u00fdstava v sokolovn\u011b, kter\u00e1 se konala v \u010dervenci t\u00e9ho\u017e roku.<\/p>\n

Dnes jsou z bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f uzav\u0159en\u00e9 d\u00edly kroniky uchov\u00e1ny v Archivu hl. m. Prahy, kde je o n\u011b nejen postar\u00e1no, ale je tak rovn\u011b\u017e zaji\u0161t\u011bno jejich vyu\u017eit\u00ed badatelskou ve\u0159ejnost\u00ed. Ulo\u017een\u00e9 kroniky byly digitalizov\u00e1ny a zp\u0159\u00edstupn\u011bny prost\u0159ednictv\u00edm internetu na webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch Archivu hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy<\/a> a m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Praha – Velk\u00e1 Chuchle.<\/a><\/p>\n

\"\"<\/a>

Po povodni v roce 2002 byly historick\u00e9 kroniky Velk\u00e9 Chuchle z bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f p\u0159evezeny do Archivu hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy (Ve\u010dern\u00edk Praha 23. 10. 2003)<\/p><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Prvn\u00edm chuchelsk\u00fdm kronik\u00e1\u0159em byl ji\u017e v 19. stolet\u00ed Jaroslav P\u0159\u00edhoda, kter\u00fd si vedle \u00fa\u010dt\u016f za statek a plat\u016f zam\u011bstnanc\u016f, psal do siln\u00e9 \u00fa\u010detn\u00ed knihy i ro\u010dn\u00ed z\u00e1pisky, zkr\u00e1tka takov\u00fd den\u00edk. Jednalo se nejen o ud\u00e1losti z jeho bezprost\u0159edn\u00edho okol\u00ed (\u00famrt\u00ed … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":157,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-297","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/297","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=297"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/297\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1243,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/297\/revisions\/1243"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/157"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=297"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}