Tradice a zvyky v\u017edycky neodmysliteln\u011b pat\u0159ily k na\u0161\u00ed obci a n\u011bkter\u00e9 z nich se v upraven\u00e9 podob\u011b zachovaly dodnes.<\/p>\n
V zimn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch pat\u0159ily ve 20. stolet\u00ed mezi hlavn\u00ed spole\u010densk\u00e9 ud\u00e1losti Mal\u00e9 a Velk\u00e9 Chuchle plesy. Obl\u00edben\u00e9 byly zejm\u00e9na z\u00e1bavy, kter\u00e9 organizovaly sportovn\u00ed klub \u010cechoslovan Chuchle (karneval sportovc\u016f), Sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f \u010di Sokol. Velmi popul\u00e1rn\u00ed byly sokolsk\u00e9 tzv. \u201ez\u00e1st\u011brkov\u00e9 z\u00e1bavy\u201c, p\u0159i nich\u017e si tane\u010dnice v\u017edy p\u0159edem p\u0159ipravily velk\u00fd po\u010det z\u00e1st\u011brek, mal\u00fdch zdoben\u00fdch had\u0159\u00ed\u010dk\u016f, kter\u00e9 pak v z\u00e1v\u011bru tance p\u0159i\u0161pendlovaly sv\u00fdm tane\u010dn\u00edk\u016fm. Dodnes, v n\u011bkter\u00fdch rodin\u00e1ch, jsou tyto \u201etrofeje\u201c je\u0161t\u011b k nalezen\u00ed. Plesy, ma\u0161karn\u00ed b\u00e1ly a karnevaly pro d\u011bti se ve Velk\u00e9 Chuchli v\u017edy konaly v s\u00e1le dnes ji\u017e neexistuj\u00edc\u00ed restaurace \u201eU Hole\u010dk\u016f\u201c (zanikl v 90. letech 20. stolet\u00ed nejprve p\u0159estavbou na vin\u00e1rnu, pozd\u011bji na kancel\u00e1\u0159e).<\/p>\n
Klasickou jarn\u00ed tradic\u00ed je velikono\u010dn\u00ed obch\u016fzka, kdy na Velikono\u010dn\u00ed pond\u011bl\u00ed obch\u00e1z\u00ed d\u011bti dom\u00e1cnosti sv\u00fdch p\u0159\u00edbuzn\u00fdch, prarodi\u010d\u016f, p\u0159\u00e1tel rodi\u010d\u016f. Obvyklou koledou, kterou d\u011bti zp\u00edvaj\u00ed je: „Hody, hody, doprovody – dejte vejce malovan\u00fd, ned\u00e1te-li malovan\u00fd, dejte aspo\u0148 b\u00edl\u00fd – slepi\u010dka v\u00e1m snese jin\u00fd.“<\/em> P\u0159itom vypl\u00e1cej\u00ed pan\u00ed domu poml\u00e1zkou. Ru\u010dn\u011b pletenou poml\u00e1zku ve v\u011bt\u0161in\u011b dom\u00e1cnost\u00ed nahradila u\u017e poml\u00e1zka koupen\u00e1 na velikono\u010dn\u00edm trhu v Praze. Za koledov\u00e1n\u00ed obdr\u017e\u00ed v\u011bt\u0161inou vaj\u00ed\u010dko nebo n\u011bjakou sladkost. Dosp\u011bl\u00ed mu\u017ei obch\u00e1z\u00ed pouze v r\u00e1mci sv\u00e9 rodiny. Oslavy Velikonoc maj\u00ed v Chuchli v sou\u010dasnosti civiln\u00ed charakter. V\u011bt\u0161inou se sejde rodina k slavnostn\u00edmu ned\u011bln\u00edmu ob\u011bdu. V \u0159ad\u011b dom\u00e1cnost\u00ed se tradi\u010dn\u011b pe\u010de mazanec (kynut\u00e9 pe\u010divo), vyr\u00e1b\u00ed se Velikono\u010dn\u00ed n\u00e1divka (jej\u00ed\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed b\u00fdvaj\u00ed kop\u0159ivy) s bramborov\u00fdm sal\u00e1tem.<\/p>\n Vyn\u00e1\u0161en\u00ed Morany a otev\u00edr\u00e1n\u00ed stud\u00e1nek nem\u011blo v Chuchli \u017e\u00e1dnou v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed tradici. Od roku 2006 Moranu pravideln\u011b vyn\u00e1\u0161\u00ed k Vltav\u011b d\u011bti a pan\u00ed u\u010ditelky z mate\u0159sk\u00e9 \u0161kolky. Otev\u00edr\u00e1n\u00ed stud\u00e1nek podnikli na po\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t chuchel\u0161t\u00ed ochotn\u00edci u pramene v Mal\u00e9 Chuchli.<\/p>\n Obl\u00edben\u00fdm zvykem v Chuchli je p\u00e1len\u00ed \u010darod\u011bjnic, kter\u00e9 se kon\u00e1 v\u017edy 30. dubna. V tento den se v\u017edy z pytloviny a sena vyrobila \u010darod\u011bjnice, kter\u00e1 se zap\u00edchla doprost\u0159ed velik\u00e9 hranice. Podle vzpom\u00ednek pam\u011btn\u00edk\u016f, se ohe\u0148 v\u017edy zakl\u00e1dal na Homolce a chlapci k n\u011bmu nosili star\u00e1 opot\u0159ebovan\u00e1 ko\u0161\u0165ata, kter\u00e1 ho\u0159\u00edc\u00ed vyhazovali do vzduchu. Po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se obdobn\u00fd ohe\u0148 na tomt\u00e9\u017e m\u00edst\u011b zapaloval tak\u00e9 v p\u0159edve\u010der sv\u00e1tku Mistra Jana Husa. A\u017e do konce osmdes\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed se podobn\u00e9 p\u00e1len\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 p\u00e1len\u00ed \u010darod\u011bjnic (ofici\u00e1ln\u011b nik\u00fdm nepo\u0159\u00e1dan\u00e9) tak\u00e9 konalo nap\u0159\u00edklad nedaleko vodojemu na Hv\u011bzd\u00e1rn\u011b. Po sametov\u00e9 revoluci vznikaly individu\u00e1ln\u00ed ohn\u011b na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech v Chuchli, obl\u00edben\u00e9 bylo p\u00e1len\u00ed \u010darod\u011bjnic v \u010cul\u00edkov\u011b lomu, kter\u00e9 pravideln\u011b organizovala TJ Sokol Chuchle.<\/p>\n Kv\u011bten byl zejm\u00e9na v druh\u00e9 polovin\u011b 20. stolet\u00ed spojen s oslavami sv\u00e1tku pr\u00e1ce (1. kv\u011btna) a konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky (8. respektive 9. kv\u011btna).<\/p>\n V 50. – 60. letech se konaly prvom\u00e1jov\u00e9 pr\u016fvody. Za\u010d\u00ednaly v\u011bt\u0161inou V Dol\u00edch, pokra\u010dovaly Starochuchelskou ulic\u00ed (tehdy to byla t\u0159\u00edda mar\u0161\u00e1la Stalina), do Radot\u00ednsk\u00e9 (tehdy Fu\u010d\u00edkov\u00e9), k zast\u00e1vce na chuchelsk\u00e9m z\u00e1vodi\u0161ti, kde v\u017edy zdostihov\u00e9 tribuny promluvil ke shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdm lidem \u0159e\u010dn\u00edk. \u010casto pokra\u010doval do Radot\u00edna, k pomn\u00edku Rud\u00fdch letnic. V tento den si mnoho chuchelsk\u00fdch \u017een a d\u00edvek obl\u00e9kalo zdej\u0161\u00ed lidov\u00fd kroj, jeho\u017e podoba se dnes dochovala ji\u017e jen na n\u011bkolika fotografi\u00edch.<\/p>\n Ur\u010dit\u00e1 tradice zde nastala v dob\u011b, kdy byl chuchelsk\u00fdm ob\u011btem kv\u011btnov\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed roku 1945, postaven spole\u010dn\u00fd hrob v Chuchelsk\u00e9m h\u00e1ji. Na jejich po\u010dest sem lid\u00e9 za\u010dali, v t\u011bchto dnech chodit ve slavnostn\u00edm pr\u016fvodu, pozd\u011bji se jednalo o pr\u016fvod lampi\u00f3nov\u00fd a p\u0159edstavitel\u00e9 obce v\u017edy k pomn\u00edku polo\u017eili v\u011bnce. Pr\u016fvod za\u010d\u00ednal mezi sokolovnou a zast\u00e1vkou autobusu Kaz\u00ednsk\u00e1, v jeho \u010dele \u0161la hudba, kter\u00e1 hr\u00e1la do kroku, z\u00e1stupc\u016f spolk\u016f, \u0161kol (v\u010detn\u011b kon\u00ed s jezdci z dostihov\u00e9 \u0161koly). Povinn\u00fdmi zast\u00e1vkami pr\u016fvodu v 60. – 80. letech bylo polo\u017een\u00ed v\u011bnc\u016f u pomn\u00edku ob\u011btem odboje a revoluce na n\u00e1m\u011bst\u00ed Chuchelsk\u00fdch bojovn\u00edk\u016f a u \u0161koly u desek padl\u00fdch v 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Hudba p\u0159itom zahr\u00e1la skladbu „Pochod padl\u00fdch bojovn\u00edk\u016f.“ U hrobu v Chuchelsk\u00e9m h\u00e1ji v\u017edy st\u00e1la \u010destn\u00e1 str\u00e1\u017e slo\u017een\u00e1 z pion\u00fdr\u016f a voj\u00e1k\u016f, zazn\u011bla \u010deskoslovensk\u00e1 st\u00e1tn\u00ed hymna, projev \u0159e\u010dn\u00edka a recitace \u017e\u00e1k\u016f \u0161koly.<\/p>\n \u010cerven byl spojen s d\u011btsk\u00fdmi oslavami. V\u0161echny spole\u010densk\u00e9 organizace ve Velk\u00e9 Chuchli spole\u010dn\u011b pod hlavi\u010dkou N\u00e1rodn\u00ed fronty od 80. let p\u0159ipravovaly obl\u00edben\u00fd d\u011btsk\u00fd den v Are\u00e1lu zdrav\u00ed v Chuchelsk\u00e9m h\u00e1ji. Po sametov\u00e9 revoluci v tradici pokra\u010doval Sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f, ke kter\u00e9mu se postupn\u011b p\u0159ipojili i dal\u0161\u00ed spolky. Z\u00e1v\u011br \u0161koln\u00edho roku se nesl ve znamen\u00ed Posledn\u00edho zvon\u011bn\u00ed, z\u00e1bavn\u00e9 a spole\u010densk\u00e9 akce kterou p\u0159ipravovali \u017e\u00e1ci posledn\u00edho ro\u010dn\u00edku z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly obvykle v restauraci „U Hole\u010dk\u016f.“ Po z\u00e1niku restaurace\u00a0 v 90. letech nahradily posledn\u00ed zvon\u011bn\u00ed \u0161koln\u00ed akademie, kter\u00e9 se konaly v t\u011blocvi\u010dn\u011b z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Tradice a zvyky v\u017edycky neodmysliteln\u011b pat\u0159ily k na\u0161\u00ed obci a n\u011bkter\u00e9 z nich se v upraven\u00e9 podob\u011b zachovaly dodnes. V zimn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch pat\u0159ily ve 20. stolet\u00ed mezi hlavn\u00ed spole\u010densk\u00e9 ud\u00e1losti Mal\u00e9 a Velk\u00e9 Chuchle plesy. Obl\u00edben\u00e9 byly zejm\u00e9na z\u00e1bavy, kter\u00e9 … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek