Zaj\u00edmavou kapitolou chuchelsk\u00e9 historie je osobn\u00ed doprava. Pomineme-li ch\u016fzi a ko\u0148sk\u00e9 povozy, tak prvn\u00ed organizovan\u00e1 p\u0159eprava byla uskute\u010d\u0148ovan\u00e1 dostavn\u00edky, jejich\u017e p\u0159ep\u0159ahac\u00ed stanice byla podle \u00fastn\u00ed a nikde neov\u011b\u0159en\u00e9 tradice pobl\u00ed\u017e Kl\u00e1nova statku ve Velk\u00e9 Chuchli (\u010dp. 1).<\/p>\n
Ned\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed spojen\u00ed bylo p\u0159itom v\u017edy s\u00a0Prahou a na druhou stranu se Zbraslav\u00ed. P\u0159itom je t\u0159eba si uv\u011bdomit, \u017ee dne\u0161n\u00ed Strakonick\u00e1 ulice pod\u00e9l Vltavy je novov\u011bkou z\u00e1le\u017eitost\u00ed. \u0158idi\u010di tis\u00edc\u016f automobil\u016f ani nev\u011bd\u00ed, \u017ee jezd\u00ed po \u010d\u00e1sti tzv. Pasovsk\u00e9, n\u011bkdy t\u00e9\u017e Zbraslavsk\u00e9 \u010di Dob\u0159\u00ed\u0161sko\u2013Vimpersk\u00e9 silnice, je\u017e vedla z Prahy od \u00dajezdsk\u00e9 br\u00e1ny k Chuchli, odtud pak na Zbraslav, p\u0159es Mn\u00ed\u0161ek pod Brdy a Dob\u0159\u00ed\u0161 k Mil\u00ednu, d\u00e1le pak p\u0159es \u010cimelice, Strakonice, Voly\u0148 a Vimperk a\u017e do Pasova. Projekt nov\u00e9 silnice vedouc\u00ed kolem Vysko\u010dilky (z\u00e1jezdn\u00edho hostince, kde ji\u017e za\u010d\u00ednal kraj Berounsk\u00fd) na Zbraslav vznikl d\u00edky okupaci Prahy francouzsk\u00fdm vojskem p\u0159i I. slezsk\u00e9 v\u00e1lce v roce 1742, kdy sk\u00e1la pod Barrandovem byla vyl\u00e1m\u00e1na pro snadn\u011bj\u0161\u00ed spojen\u00ed s Ji\u017en\u00edmi \u010cechami.<\/p>\n
Ji\u017e v\u00a0roce 1756 byla tato silnice vedena mezi povinn\u00fdmi silnicemi. Do samotn\u00e9ho stavebn\u00edho programu byla ale pojata a\u017e po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed. V letech 1805\u20131814 byl ji\u017e hotov jej\u00ed nejbli\u017e\u0161\u00ed \u00fasek u Prahy, od Vysko\u010dilky p\u0159es Chuchli ke Zbraslavi, kde byl v roce 1817 vystav\u011bn pr\u016fjezd obc\u00ed. P\u0159ibli\u017en\u011b ve stejn\u00e9m \u010dase se tak\u00e9 za\u010dalo stav\u011bt na dal\u0161\u00edch \u00fasec\u00edch s\u00a0t\u00edm, \u017ee cel\u00e1 Pasovsk\u00e1 silnice byla krom\u011b v\u0161ech horsk\u00fdch \u00fasek\u016f dostav\u011bna v roce 1819.<\/p>\n
Mal\u00e1 i Velk\u00e1 Chuchle z\u00edskaly tak nov\u00e9 lep\u0161\u00ed spojen\u00ed jak se Zbraslav\u00ed, tak i s Prahou. Nemuselo se ji\u017e jezdit p\u0159es Slivenec \u010di kolem kostela sv. Jana Nepomuck\u00e9ho.<\/p>\n
Po vzniku \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky byla na \u00faseku mezi Malou Chuchl\u00ed a Lahovicemi vybudov\u00e1na ov\u011b\u0159ovac\u00ed tzv. americk\u00e1 silnice, co\u017e byl jeden z \u00fasek\u016f silnice z Mal\u00e9 Chuchle do Zbraslavi na n\u00ed\u017e byl polo\u017een betonov\u00fd koberec, kter\u00fd m\u011bl t\u0159i r\u016fzn\u00e9 \u00faseky a na ka\u017ed\u00e9m z nich byl pak testov\u00e1n jin\u00fd druh vozovky. Na silnici pod Barrandovem byla testov\u00e1na patn\u00e1cticentimetrov\u00e1 vrstva betonu. \u0160\u00ed\u0159ka vozovky byla 6 m a cel\u00e1 byla rozd\u011blena pod\u00e9lnou dilata\u010dn\u00ed sp\u00e1rou. Ve druh\u00e9 \u010d\u00e1sti byla pou\u017eita technologie Soliditi, kter\u00e1 m\u011bla dv\u011b r\u016fzn\u00e9 vrstvy o tlou\u0161\u0165ce 10 a 15 cm a nebyla zde pou\u017eita dilata\u010dn\u00ed sp\u00e1ra. T\u0159et\u00ed \u00fasek byl zbudov\u00e1n podle n\u011bmeck\u00e9 technologie. Testov\u00e1n\u00ed vozovky prob\u00edhalo do roku 1928, kdy si silnici prohl\u00e9dl i T. G. Masaryk.<\/p>\n
Silnice pod\u00e9l Vltavy\u00a0 trp\u011bla zna\u010dn\u00fdmi povodn\u011bmi, a to p\u0159edev\u0161\u00edm v oblasti Velk\u00e1 Chuchle \u2013 Lahovice, kde povode\u0148 poka\u017ed\u00e9 nap\u00e1chala zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed \u0161kod. Pozd\u011bji, po vybudov\u00e1n\u00ed z\u00e1vodi\u0161t\u011b v roce 1906, bylo nutno odv\u00e9st de\u0161\u0165ovou vodu do Vltavy, \u010d\u00edm\u017e vznikl m\u016fstek, kter\u00e9mu se \u0159\u00edkalo \u201eu osmi kan\u00e1l\u016f\u201c. P\u0159esto povodn\u00edm, a\u0165 u\u017e z Vltavy \u010di nedalek\u00e9 Berounky zabr\u00e1n\u011bno nebylo a to ani po vzniku nov\u00e9 rychlostn\u00ed komunikace v pades\u00e1t\u00fdch a \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed. Strakonick\u00e1 ulice byla po\u0161kozena p\u0159i povodn\u00edch v roce 2002 a 2013.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Zaj\u00edmavou kapitolou chuchelsk\u00e9 historie je osobn\u00ed doprava. Pomineme-li ch\u016fzi a ko\u0148sk\u00e9 povozy, tak prvn\u00ed organizovan\u00e1 p\u0159eprava byla uskute\u010d\u0148ovan\u00e1 dostavn\u00edky, jejich\u017e p\u0159ep\u0159ahac\u00ed stanice byla podle \u00fastn\u00ed a nikde neov\u011b\u0159en\u00e9 tradice pobl\u00ed\u017e Kl\u00e1nova statku ve Velk\u00e9 Chuchli (\u010dp. 1). Ned\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed spojen\u00ed bylo … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek