![\"\"](\"http:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-content\/uploads\/sites\/2\/2023\/04\/nerealizovanynavrh_sokolovny_chuchle.jpg\")
<\/a>Tento n\u00e1vrh na rekonstrukci sokolovny nebyl nakonec z finan\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f realizov\u00e1n.<\/p><\/div>\n
Do roku 1937, kdy byl starostou jednoty Anton\u00edn \u0158\u00edha, n\u00e1\u010deln\u00edkem Franti\u0161ek Kabel\u00e1\u010d a Karel Hork\u00fd m\u00edstostarostou jednoty, je datov\u00e1na aktivita ob\u011btav\u00fdch \u010dlenek, kter\u00e9 p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti 30. v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku chuchelsk\u00e9ho Sokola vy\u0161ily a p\u0159edaly slavnostn\u00ed prapor, kter\u00fd se zachoval do dne\u0161n\u00edch dn\u016f a je vystavov\u00e1n p\u0159i slavnostn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitostech.\u00a0 Byla to tehdy opravdu slavnostn\u00ed ud\u00e1lost, kdy\u017e vy\u0161el pr\u016fvod \u010dlen\u016f v kroj\u00edch za vlastn\u00edm praporem a symbolizovala vlastenectv\u00ed a odhodl\u00e1n\u00ed p\u0159ed nast\u00e1vaj\u00edc\u00edm nacistick\u00fdm nebezpe\u010d\u00edm.\u00a0 \u010cinnost se rozv\u00edjela i p\u0159es nep\u0159\u00edznivou politickou situaci i v posledn\u00edm p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9m roce \u2013 konala se z\u00e1st\u011brkov\u00e1 a poml\u00e1zkov\u00e1 z\u00e1bava, t\u0159i ve\u0159ejn\u00e1 cvi\u010den\u00ed, na podzim dokonce dv\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 sb\u00edrky pro uprchl\u00edky z pohrani\u010d\u00ed a jednota m\u011bla dokonce svoj\u00ed vlastn\u00ed knihovnu s v\u00edce ne\u017e p\u011btistovkou svazk\u016f. Kr\u00e1tce na to se jednota dostala do finan\u010dn\u00edch pot\u00ed\u017e\u00ed, ru\u010dit museli \u010dlenov\u00e9 sv\u00fdm majetkem (ve prosp\u011bch jednoty bylo 13. kv\u011btna 1939 sehr\u00e1no loutkov\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed) a po vypuknut\u00ed v\u00e1lky \u010dinnost vzhledem k nacistick\u00fdm p\u0159\u00edkaz\u016fm ochabuje.\u00a0 Kr\u00e1tce po valn\u00e9 hromad\u011b byla \u010dinnost jednoty zastavena a sokolovna obsazena N\u011bmci a vyu\u017eita jako skladi\u0161t\u011b.<\/p>\n B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky zahynuli sokolov\u00e9 Jaroslav Kos a V\u00e1clav Dudek z Mal\u00e9 Chuchle, Josef F\u0171rst, V\u00e1clav Kon\u00ed\u010dek a Franti\u0161ek Molhanec z Velk\u00e9 Chuchle. \u00a0\u0160kody na sokolovn\u011b byly po v\u00e1lce vy\u010d\u00edsleny na 71 tis\u00edc korun a \u010dinnost jednoty mohla b\u00fdt naplno obnovena 11. \u010dervence 1945. Konala se akademie, mikul\u00e1\u0161sk\u00e1 a d\u011btsk\u00e1 bes\u00eddka a oslava Silvestra a do Sokola vstoupilo nejv\u00edce \u010dlen\u016f v jeho historii. V roce 40. v\u00fdro\u010d\u00ed jednoty, kter\u00e9 bylo oslaveno na chuchelsk\u00e9m z\u00e1vodi\u0161ti, pracovaly odd\u00edly z\u00e1kladn\u00ed t\u011blov\u00fdchovy, tenisu, odb\u00edjen\u00e9, fungoval p\u011bveck\u00fd odbor,\u00a0 po\u0159adatelsk\u00fd odbor a stavebn\u00ed odbor, jeho\u017e \u00fakolem byla p\u0159\u00edprava stavby nov\u00e9 sokolovny.<\/p>\n Nad\u011bjn\u00fd rozvoj \u010dinnosti zastavil komunistick\u00fd p\u0159evrat v\u00a0roce 1948 a s\u00a0n\u00edm spojen\u00e9 sjednocen\u00ed t\u011blov\u00fdchovy. Nov\u011b utvo\u0159en\u00fd \u201eak\u010dn\u00ed v\u00fdbor Sokola\u201c vylou\u010dil 18 \u010dlen\u016f mj. \u201epro hrub\u00e9 poru\u0161en\u00ed sokolsk\u00e9 cti a n\u00e1rodn\u00ed povinnosti projeven\u00e9 jako protist\u00e1tn\u00ed \u010dinnost\u201c\u00a0 a proto, \u017ee na V\u0161esokolsk\u00e9m sletu podporovali ml\u00e1de\u017e vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed sympatie prezidentu Bene\u0161ovi a demokratick\u00fdm ide\u00e1l\u016fm. \u00a0V\u00a0t\u00e9 souvislosti do\u0161lo v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech d\u00edky nedostatku cvi\u010ditel\u016f k\u00a0omezen\u00ed \u010dinnosti, kter\u00e1 se po n\u011bkolika letech op\u011bt za\u010dala rozv\u00edjet (mimochodem nap\u0159. na rozd\u00edl od Radot\u00edna st\u00e1le pod hlavi\u010dkou Sokola) spolu s\u00a0n\u00e1vratem n\u011bkter\u00fdch d\u0159\u00edve zavr\u017een\u00fdch osob – \u00a0Josefa Hrdiny (stal se starostou jednoty), Josefa \u0160pa\u0148hela (hospod\u00e1\u0159e) a zejm\u00e9na Jaroslava K\u0159\u00edstka (n\u00e1\u010deln\u00edka) a Anny Koupilov\u00e9 (dlouholet\u00e9 n\u00e1\u010delnice).\u00a0 Mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f dosahuj\u00ed dru\u017estva hokejist\u016f (posledn\u00ed zm\u00ednka o jeho \u010dinnosti je z\u00a0roku 1966), volejbalu, kopan\u00e9, ko\u0161\u00edkov\u00e9 (1949 \u2013 1960)\u00a0 i\u00a0 \u0161achu (1952-1964). v\u00a0roce 1952 byl zalo\u017een dokonce ly\u017ea\u0159sk\u00fd odd\u00edl. V\u00a0roce 1954 se stala Sl\u00e1vka Danegerov\u00e1 p\u0159ebornic\u00ed Pra\u017esk\u00e9ho kraje ve sportovn\u00ed gymnastice\u00a0 a o dva roky pozd\u011bji dokonce titul p\u0159ebornice republiky. \u0160edes\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta byla ve znamen\u00ed ur\u010dit\u00e9ho \u00fatlumu \u010dinnosti, kter\u00fd byl v\u0161ak vykompenzov\u00e1n rekonstrukc\u00ed sokolovny a v\u00a0letech 1973 – 1974 postaven\u00edm p\u0159\u00edstavby se \u0161atnami a soci\u00e1ln\u00edm z\u00e1zem\u00edm.<\/p>\n Rokem 1963 se za\u010dala ps\u00e1t novodob\u00e1 historie tenisov\u00e9ho odd\u00edlu, jeho prvn\u00edm vedouc\u00edm se stal J. Jel\u00ednek a rovn\u011b\u017e byl obnoven are\u00e1l kurt\u016f v\u00a0ulici U Sk\u00e1ly (o deset let pozd\u011bji byla nav\u00e1z\u00e1na spolupr\u00e1ce se Spartakem Mod\u0159any, kter\u00e9mu jednota \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b kurty pronaj\u00edmala). Kr\u00e1tce v\u00a0polovin\u011b \u0161edes\u00e1t\u00fdch let fungoval i vod\u00e1ck\u00fd odd\u00edl. N\u00e1\u010deln\u00edky jednoty byli v\u00a0t\u00e9 dob\u011b Milan Stodola, pozd\u011bji\u00a0 Jarom\u00edr Melichar, n\u00e1\u010delnic\u00ed se po Ann\u011b Koupilov\u00e9 stala Drahu\u0161e St\u0159\u00edhavkov\u00e1. \u00a0To ji\u017e se naplno v 70. Letech rozjela \u010dinnost jednoty\u00a0 i d\u00edky nov\u00e9 sokolsk\u00e9 generaci, kter\u00e1 p\u0159evzala ot\u011b\u017ee veden\u00ed jednoty. Vedle jmenovan\u00fdch se naplno do \u010dinnosti jednoty zapojili Z. Snopek, L. Zamrzla, J. , Josef a Ji\u0159\u00ed \u0160pa\u0148helovi, \u00a0K. Dubsk\u00fd, R. Brus\u00e1k, V. a M. Mendl\u00edkovi, J. Melichar, M. Sch\u0151nbauer,\u00a0 A. \u0160vec, D. Rokos, J. T\u0159e\u0161t\u00edk, J. Mi\u0159ack\u00fd, S. Neumann, L. V\u00e1clav\u00edk, V. Dvo\u0159\u00e1k, J. Kupka, O. V\u00e1gner, J. Ma\u0159\u00edk, F. Vacek, O. Merta, rodina St\u0159\u00edhavkova, V. Mal\u00edkov\u00e1, L . Novotn\u00e1 a J. a J. Kol\u00ednsk\u00fdch, dnes ji\u017e legend\u00e1rn\u00ed generace osobnost\u00ed spojen\u00e1 s\u00a0chuchelsk\u00fdm Sokolem po n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch p\u011btadvacet let. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b se rozv\u00edjela p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u010dinnost z\u00e1kladn\u00edho t\u011blocviku, kde jednota dos\u00e1hla velk\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f v\u00a0podob\u011b v\u00edt\u011bzstv\u00ed sout\u011b\u017e\u00ed v\u0161estrannosti B\u00e1ry \u0160imkov\u00e9 a Jany Dost\u00e1lkov\u00e9 (1984, 1986). Po ukon\u010den\u00ed spolupr\u00e1ce s\u00a0mod\u0159ansk\u00fdm klubem v\u00a0roce 1983 z\u00edskaly postupn\u011b tenisov\u00e9 kurty dne\u0161n\u00ed podobu.<\/p>\n Kr\u00e1tce po sametov\u00e9 revoluci,\u00a0 17. \u00fanora 1990 schv\u00e1lila \u010dlensk\u00e1 sch\u016fze usnesen\u00ed o vstupu jednoty do obnoven\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 obce Sokolsk\u00e9 a 1. b\u0159ezna se jako prvn\u00ed jednota Jungmannovy \u017eupy do sokolsk\u00e9 obce registrovala. V t\u00e9 dob\u011b \u201edo Sokola\u201c chodilo 160 \u010dlen\u016f. Vedle odd\u00edl\u016f z\u00e1kladn\u00edho t\u011blocviku pracovaly odd\u00edly rekrea\u010dn\u00edho volejbalu a tenisu. Do\u0161lo k \u00faprav\u00e1m interi\u00e9ru sokolovny a byla zru\u0161ena funkce sokoln\u00edka. T\u011blocvi\u010dnu v dopoledn\u00edch hodin\u00e1ch vyu\u017e\u00edvali \u017e\u00e1ci ze z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly a zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho u\u010dili\u0161t\u011b.\u00a0 Ve sportovn\u00ed oblasti dosahovali sokol\u0161t\u00ed junio\u0159i \u00fasp\u011bch\u016f v sout\u011b\u017e\u00edch v\u0161estrannosti, v\u00fdznamn\u00fdm \u00fasp\u011bchem byl pro jednotu zisk titulu p\u0159ebornice \u010cOS pro Veroniku Vrzbovou v letech 1994 \u2013 1995. V roce 1997 bylo oslaveno 90. v\u00fdro\u010d\u00ed chuchelsk\u00e9ho Sokola, mj. i v\u00fdstavou obraz\u016f chuchelsk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Karla Kol\u00ednsk\u00e9ho.\u00a0 Byla zah\u00e1jena cvi\u010den\u00ed aerobiku pod veden\u00edm Veroniky Vrzbov\u00e9 a Mark\u00e9ty Hole\u010dkov\u00e9, bohatou \u010dinnost pro d\u011bti za\u010d\u00ednaj\u00ed p\u0159ipravovat Martina Sch\u0151nbauerov\u00e1 a D\u00e1\u0161a Kultov\u00e1 (jarn\u00ed karnevaly, zdoben\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00edho stromku v Are\u00e1lu zdrav\u00ed apod.). Velk\u00fd \u00fasp\u011bch maj\u00ed p\u00f3diov\u00e9 skladby Zorky Vrzbov\u00e9. Tradici z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed turnaje v mal\u00e9 kopan\u00e9 a volejbalu konan\u00e9 ve v\u00e1no\u010dn\u00edm obdob\u00ed.\u00a0 V roce 1998 se \u010dlenov\u00e9 jednoty poprv\u00e9 \u00fa\u010dastn\u00ed Velk\u00e9 kunratick\u00e9 a B\u011bhu Terryho Foxe. \u00a0Na p\u0159elomu stolet\u00ed zah\u00e1jil \u010dinnost odd\u00edl sportovn\u00edho aerobiku, kter\u00e9mu je vzhledem k jeho v\u00fdznamu v\u011bnov\u00e1na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kapitola, vedle odd\u00edl\u016f v\u0161estrannosti , volejbalu a tenisu se sch\u00e1zej\u00ed \u017eeny na hodin\u00e1ch kondi\u010dn\u00edho a\u00a0 \u00a0zdravotn\u00edho t\u011blocviku, kalanetiky a j\u00f3gy.\u00a0 I dal\u0161\u00ed aktivity vedle obl\u00edben\u00fdch Mikul\u00e1\u0161sk\u00fdch cvi\u010debn\u00edch hodin maj\u00ed \u00fasp\u011bch \u2013 zejm\u00e9na mezi rodi\u010di s mal\u00fdmi d\u011btmi (z\u00e1vody bezmotorov\u00fdch vozidel, draki\u00e1da, p\u00e1len\u00ed \u010darod\u011bjnic, lampionov\u00fd pr\u016fvod). Pozadu nez\u016fst\u00e1vaj\u00ed ale i star\u0161\u00ed \u010dlenov\u00e9 \u2013 a\u0165 u\u017e se jedn\u00e1 o sj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed \u0159ek na k\u00e1no\u00edch a raftech, seniorsk\u00e9 v\u00fdlety, cvi\u010den\u00ed na gymplech nebo zdravotn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ky.\u00a0 Bohatou \u010dinnost jednoty v uplynul\u00e9m desetilet\u00ed nakr\u00e1tko omezila povode\u0148, kdy\u00a0 v\u00a0 letech 2002-2003 jednota prop\u016fj\u010dila prostory pro pot\u0159eby mate\u0159sk\u00e9 \u0161koly, nav\u00edc zcela byly zaplaveny tenisov\u00e9 kurty, jejich\u017e obnova trvala a\u017e do roku 2006.<\/p>\n V r\u00e1mci TJ Sokol Chuchle pracoval v letech 2000 – 2010 odd\u00edl sportovn\u00edho aerobiku pod veden\u00edm Veroniky Vrzbov\u00e9.\u00a0 Ve skromn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch chuchelsk\u00e9 sokolovny se odd\u00edl vypracoval na profesion\u00e1ln\u00ed \u00farove\u0148 a ji\u017e od sv\u00e9ho vzniku se \u00fa\u010dastn\u00ed mistrovstv\u00ed republiky, Evropy a sv\u011bta, kde zaznamen\u00e1v\u00e1 fenomen\u00e1ln\u00ed \u00fasp\u011bchy.\u00a0 V roce 2002 se stal fitness t\u00fdm chuchelsk\u00e9ho Sokola\u00a0 vicemistrem sv\u011bta v sv\u011btov\u00e9 sout\u011b\u017ei ve francouzsk\u00e9m Montpellier.<\/p>\n Vicemistryn\u011b sv\u011bta z chuchelsk\u00e9ho Aerobic teamu p\u0159i setk\u00e1n\u00ed se starostou m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Praha – Velk\u00e1 Chuchle Stanislavem Freslem<\/p><\/div>\n V roce 2004 mistrem \u010cesk\u00e9 republiky a na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v australsk\u00e9m Adelaide se um\u00edstil na 3. m\u00edst\u011b. Krom\u011b toho si t\u00fdm odvezl zlato z mistrovstv\u00ed Evropy z Rotterdamu a d\u011bv\u010data do 11 let se skladbou Ko\u0165ata se um\u00edstila na 3. m\u00edst\u011b v r\u00e1mci \u010cesk\u00e9 republiky.\u00a0 V roce 2005 dru\u017estvo fitness op\u011bt bodovalo na mistrovstv\u00ed Evropy v Moskv\u011b (2. m\u00edsto) a sv\u011bta v Gentu (2. m\u00edsto). Dru\u017estvo \u201estepy\u201c se v Gentu nav\u00edc um\u00edstilo na 3. m\u00edst\u011b. V roce 2006 zaznamenal \u00fasp\u011bch p\u00e1r Martin Du\u0161ek a Zuzana Tom\u00e1\u0161kov\u00e1 na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Rotterdamu.\u00a0 Mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho dvojit\u00e9ho \u00fasp\u011bchu dos\u00e1hla d\u011bv\u010data Aerobic teamu Veroniky Vrzbov\u00e9 v roce 2007 na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v B\u011blehradu (15. \u2013 20. \u0159\u00edjna 2007), odkud si odvezly dru\u017estva kadetek a seniorek poh\u00e1ry za 1. m\u00edsto. Od roku 2010 se odd\u00edl osamostatnil jako spolek pod veden\u00edm Mgr. Veroniky Vrzbov\u00e9 – Buri\u0161 jako Aerobic team Chuchle (pozd\u011bji Aerobic team Praha).<\/p>\n <\/p>\n Zdroje:<\/p>\n TJ Sokol Chuchle byla zalo\u017eena ob\u010dany Mal\u00e9 a Velk\u00e9 Chuchle 21. \u010dervence 1907 v\u00a0restauraci \u201eU T\u016fm\u016f\u201c.\u00a0 Zakl\u00e1daj\u00edc\u00edmi \u010dleny byli Josef a Karla Cz\u00e1kovi, B\u0159etislav \u010cern\u00fd, Alois \u010c\u00ed\u017eek, V\u00e1clav \u010cumrda, Josef Hole\u010dek st., Alois Ch\u00e1\u0148a, Josef a Franti\u0161ek Janou\u0161kovi, Jarom\u00edr P\u0159\u00edhoda, … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek <\/a>Proto\u017ee v r\u00e1mci Sokola nebylo mo\u017en\u00e9 ustavit dal\u0161\u00ed sportovn\u00ed odd\u00edly, vznikl v roce 1926 SK \u010cechoslovan Chuchle, kter\u00fd provozoval vedle kopan\u00e9 v po\u010d\u00e1tc\u00edch \u010dinnosti tak\u00e9 atletiku (v letech 1948 \u2013 1970 sou\u010d\u00e1st\u00ed Sokola) a v roce 1932 hokejov\u00fd klub HC Chuchle, jeho\u017e \u010dlenov\u00e9 v l\u00e9t\u011b rovn\u011b\u017e hr\u00e1li tenis (od roku 1946 sou\u010d\u00e1st\u00ed Sokola).<\/p>\n<\/a><\/p>\n<\/a>\n