{"id":221,"date":"2021-10-02T23:45:31","date_gmt":"2021-10-02T21:45:31","guid":{"rendered":"http:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/?page_id=221"},"modified":"2023-11-21T20:51:24","modified_gmt":"2023-11-21T19:51:24","slug":"pacoldova-vapenka","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/pamatky\/pacoldova-vapenka\/","title":{"rendered":"Pacoldova v\u00e1penka"},"content":{"rendered":"
\"\"<\/a>

Pacoldova v\u00e1penka<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e se \u0159ekne Velk\u00e1 Chuchle, ka\u017ed\u00e9mu se hned vybav\u00ed kon\u011b a s\u00a0nimi i dostihov\u00e9 z\u00e1vodi\u0161t\u011b. P\u0159itom, m\u00e1lokdo v\u00ed, \u017ee na druh\u00e9 stran\u011b t\u00e9to m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti, je zde dochov\u00e1na technick\u00e1 pam\u00e1tka p\u0159\u00edmo sv\u011btov\u00e9ho v\u00fdznamu, kter\u00e1 pamatuje za\u0161l\u00e9 \u010dasy zdej\u0161\u00ed t\u011b\u017eby v\u00e1pence. Jedn\u00e1 se o Pacoldovu v\u00e1penku, ve sv\u00e9 dob\u011b obvykl\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed v\u00e1pencov\u00e9ho lomu, kter\u00e1 zde stoj\u00ed dodnes v\u00a0\u00favoze silnice do Slivence, v\u00a0m\u00edst\u011b zvan\u00e9m P\u0159\u00eddol\u00ed nebo tak\u00e9 V\u00a0dol\u00edch.<\/p>\n

Podle historick\u00fdch pramen\u016f se zde k\u00e1men t\u011b\u017eil ji\u017e v\u00a015. stolet\u00ed. Tehdy se po Vltav\u011b dov\u00e1\u017eel do Prahy, a to hlavn\u011b pro vznikaj\u00edc\u00ed stavby.<\/p>\n

O n\u011bkolik stolet\u00ed pozd\u011bji se tady ji\u017e l\u00e1mal dla\u017eebn\u00ed k\u00e1men pro tzv. pra\u017eskou mozaiku, d\u00e1le pak i v\u00e1penec a dolomit, suroviny, d\u016fle\u017eit\u00e9 pro v\u00fdrobu zdej\u0161\u00edho v\u00e1pna, kter\u00e9 m\u011blo v\u00fdbornou pov\u011bst. V\u00a018. stolet\u00ed se dokonce vyv\u00e1\u017eelo do It\u00e1lie, a to pod obchodn\u00edm n\u00e1zvem \u201epasta di Praga\u201c.<\/p>\n

V\u00e1penka je slo\u017eena ze dvou dvoj\u00e1k\u016f tzv. Pacoldovek, tj. vedle sebe postaven\u00fdch dvojit\u00fdch \u0161achtov\u00fdch pec\u00ed. V\u00e1penec se do nich nav\u00e1\u017eel shora po d\u0159ev\u011bn\u00e9 l\u00e1vce, kter\u00e1 se ji\u017e do dne\u0161n\u00ed doby nezachovala.<\/p>\n

V\u00e1penka poch\u00e1z\u00ed z\u00a0obdob\u00ed, kdy \u0161achtov\u00e9 pece byly podobn\u00e9 pec\u00edm \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00fdm a definitivn\u011b p\u0159ekonaly dosavadn\u00ed techniky p\u00e1len\u00ed v\u00e1pna v\u00a0j\u00e1mov\u00fdch pec\u00edch a v\u00e1penick\u00fdch mil\u00ed\u0159\u00edch. Ve sv\u00e9 dob\u011b to byl v\u00fdznamn\u00fd vyn\u00e1lez, jeho\u017e autorem byl profesor pozemn\u00edho stavitelstv\u00ed a rektor \u010desk\u00e9 techniky Ji\u0159\u00ed Pacold (1834 a\u017e 1907). Hlavn\u00ed pokrok byl v\u00a0tom, \u017ee tato technologie nevy\u017eadovala vyt\u0159\u00edd\u011bn\u00fd v\u00e1penec.<\/p>\n

I kdy\u017e p\u0159esn\u00e1 podoba t\u00e9to konkr\u00e9tn\u00ed stavby nen\u00ed zn\u00e1m\u00e1, d\u00e1 se soudit, \u017ee vznikla ve t\u0159et\u00ed \u010dtvrtin\u011b 19. stolet\u00ed, nebo\u0165 v\u00fdstavba Pacoldov\u00fdch pec\u00ed byla v\u00a0roce 1880 zastavena, aby je nahradila v\u00e1penka kruhov\u00e1. Jenom pro zaj\u00edmavost, prvn\u00ed byla do provozu uvedena v\u00a0Hlubo\u010dep\u00edch a vlastnil ji roln\u00edk Kukla.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Pacoldova v\u00e1penka<\/p><\/div>\n

Podle zachovan\u00fdch zpr\u00e1v je ale jist\u00e9, \u017ee v\u00a0roce 1898 byla zdej\u0161\u00ed Pacaldova v\u00e1penka v\u00a0provozu. B\u011bhem 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se zastavila a jej\u00ed provoz byl z\u00e1sluhou obchodn\u00edka \u0160urana obnoven a\u017e v\u00a0roce 1935.<\/p>\n

Na to, jak se zde tehdy pracovalo vzpom\u00ednal, v roce 1982 tehdej\u0161\u00ed topi\u010d Franti\u0161ek Babi\u010dka. \u201eP\u00e1lit v\u00e1pno jsem se nau\u010dil u pana Nedv\u011bda v\u00a0Hlubo\u010dep\u00edch. Tehdy t\u0159i druhy kamene \u2013 v\u00e1penec \u010dern\u00fd, tvrd\u00fd a satura\u010dn\u00ed l\u00e1malo \u0161est d\u011bln\u00edk\u016f, k\u00a0pec\u00edm se pak k\u00e1men dopravoval \u00fazkokolejnou drahou. U pec\u00ed v\u017edy ve t\u0159ech sm\u011bn\u00e1ch pracovali topi\u010d a nahazova\u010d kamene, tedy celkem tam bylo \u0161est lid\u00ed. Denn\u011b se vyrobilo 60 \u2013 100q v\u00e1pna, kter\u00e9 se vytahovalo z\u00a0pece v\u017edy v\u00a06, 12 a 18 hodin. Na jeden tah se spot\u0159ebovalo 15 \u2013 16 q hn\u011bd\u00e9ho uhl\u00ed, kter\u00e9 se dov\u00e1\u017eelo z\u00a0dolu Hedvika u Mostu. Hotov\u00e9 v\u00e1pno se d\u00e1le autem rozv\u00e1\u017eelo p\u0159\u00edmo na pra\u017esk\u00e9 stavby nebo na n\u00e1dra\u017e\u00ed a odtamtud rovnou k\u00a0z\u00e1kazn\u00edkovi. V\u00a0roce 1938 byl zdej\u0161\u00ed provoz zastaven, snad proto, \u017ee hlubo\u010depsk\u00e1 v\u00e1penka, kde byla \u201ekruhovka\u201c vyt\u00e1p\u011bn\u00e1 mourem,\u00a0 byla levn\u011bj\u0161\u00ed. N\u011bjakou dobu se potom je\u0161t\u011b p\u0159echodn\u011b p\u00e1lilo ve star\u00e9 cihl\u00e1\u0159sk\u00e9 peci v\u00a0obci.\u201c<\/p>\n

Po roce 1948 p\u0159e\u0161el cel\u00fd objekt v\u010detn\u011b pozemk\u016f do rukou st\u00e1tu. \u010casem, vlivem neujasn\u011bn\u00fdch majetkov\u00fdch pom\u011br\u016f mezi ejpovick\u00fdmi Rudn\u00fdmi doly a \u00dastavem pro v\u00fdzkum rud, kter\u00fd cht\u011bl v\u0161e dokonce zbourat, za\u010dala v\u00e1penka ch\u00e1trat. Jedin\u00ed, kdo ji je\u0161t\u011b vyu\u017e\u00edvali byli filma\u0159i z\u00a0nedalek\u00fdch barrandovsk\u00fdch ateli\u00e9r\u016f. Ti zde kupodivu nat\u00e1\u010deli hlavn\u011b komedie a pak tak\u00e9 detektivky. Za v\u0161echny filmy, kter\u00e9 v\u00a0t\u00e9to oblasti vznikly jmenujme alespo\u0148 z\u00a0\u0161edes\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed P\u0159\u00edsn\u011b tajn\u00e9 premi\u00e9ry re\u017eis\u00e9ra Martina Fri\u010de, s\u00a0herci Ji\u0159inou Bohdalovou, Vladim\u00edrem Men\u0161\u00edkem, Milo\u0161em Kopeck\u00fdm, \u010cestm\u00edrem \u0158andou, Ladislavem Jakimem atd.<\/p>\n

V\u00a0roce 1966 byla Pacoldova v\u00e1penka prohl\u00e1\u0161ena technickou pam\u00e1tkou. Jej\u00ed stav ale ji\u017e nebyl v\u016fbec dobr\u00fd. Pov\u011btrnostn\u00ed vlivy zp\u016fsobily, \u017ee dokonce do\u0161lo k\u00a0\u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9mu zborcen\u00ed zd\u00ed a v\u00e1penka musela b\u00fdt sta\u017eena kovov\u00fdmi p\u00e1sy. Na jej\u00edm neut\u011b\u0161en\u00e9m stavu se z\u00a0nev\u011bdomosti podepsali i samotn\u00ed ob\u010dan\u00e9 Velk\u00e9 Chuchle, kte\u0159\u00ed v\u00a0jedn\u00e9 jej\u00ed \u010d\u00e1sti vytvo\u0159ili skladi\u0161t\u011b a n\u011bkte\u0159\u00ed nenechavci z\u00a0jednoho kom\u00edna vybourali \u010d\u00e1st vz\u00e1cn\u00e9 \u0161amotov\u00e9 vyzd\u00edvky.<\/p>\n

Koncem sedmdes\u00e1t\u00fdch let rozhodnut\u00edm pam\u00e1tkov\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f p\u0159ipadla v\u00e1penka do spr\u00e1vy ONV Praha 5, jemu\u017e bylo z\u00e1rove\u0148 ulo\u017eeno, aby zajistil jej\u00ed opravu, a to dokonce takovou, aby se v n\u00ed op\u011bt mohlo za\u010d\u00edt p\u00e1lit v\u00e1pno pro speci\u00e1ln\u00ed struktury, kter\u00e9 by se vyu\u017e\u00edvaly k rekonstrukc\u00edm historick\u00fdch objekt\u016f. Proti tomu ale bylo tehdej\u0161\u00ed veden\u00ed MNV Velk\u00e1 Chuchle, kter\u00e9 poukazovalo na \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed v\u00a0obci, kter\u00e1 tehdy ji\u017e dost trp\u011bla exhalacemi z\u00a0radot\u00ednsk\u00e9 cement\u00e1rny.<\/p>\n

Dal\u0161\u00edm pokus o z\u00e1chranu t\u00e9to v\u00fdznamn\u00e9 historick\u00e9 pam\u00e1tky byl potom v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b osmdes\u00e1t\u00fdch let. Podn\u011bt k\u00a0tomu dali pracovn\u00edci Sekce ochrany pr\u016fmyslov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed p\u0159i n\u00e1rodn\u00edm technick\u00e9m muzeu. Studie na opravu, kter\u00e9 z\u00e1rove\u0148 \u0159e\u0161ily budouc\u00ed zasazen\u00ed v\u00e1penky do krajiny, zpracovali pod veden\u00edm ing. arch. Tom\u00e1\u0161e \u0160enbergra\u00a0 na jeho semin\u00e1\u0159\u00edch studenti \u010cVUT. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b dokonce byly vy\u010dlen\u011bny i ur\u010dit\u00e9 prost\u0159edky na z\u00e1kladn\u00ed konzervaci v\u00e1penky. Rokem 1989 v\u0161echny tyto pokusy N\u00e1rodn\u00edho technick\u00e9ho muzea skon\u010dily, a tak jedin\u00e9 co se poda\u0159ilo, bylo oplocen\u00ed pozemku, nebo\u0165 zde koncem osmdes\u00e1t\u00fdch let op\u011bt za\u010dali nat\u00e1\u010det filma\u0159i.<\/p>\n

Nakonec se ale p\u0159eci jen v\u0161e v dobr\u00e9 obr\u00e1tilo. V r\u00e1mci restitu\u010dn\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed byla Pacoldova v\u00e1penka vr\u00e1cena potomku p\u016fvodn\u00edho majitele Vladim\u00edru Jahnovi, kter\u00e9mu se v letech 2003 a\u017e 2005 poda\u0159ilo pomoc\u00ed grant\u016f pra\u017esk\u00e9ho magistr\u00e1tu v\u00e1penku zrekonstruovat. Are\u00e1l v\u00e1penky je dnes nep\u0159\u00edstupn\u00fd. Tuto pozoruhodnou stavbu lze z povzd\u00e1l\u00ed sledovat jako sochu v krajin\u011b.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Pacoldova v\u00e1penka – pohled z Homolky (9. 5. 2008)<\/p><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kdy\u017e se \u0159ekne Velk\u00e1 Chuchle, ka\u017ed\u00e9mu se hned vybav\u00ed kon\u011b a s\u00a0nimi i dostihov\u00e9 z\u00e1vodi\u0161t\u011b. P\u0159itom, m\u00e1lokdo v\u00ed, \u017ee na druh\u00e9 stran\u011b t\u00e9to m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti, je zde dochov\u00e1na technick\u00e1 pam\u00e1tka p\u0159\u00edmo sv\u011btov\u00e9ho v\u00fdznamu, kter\u00e1 pamatuje za\u0161l\u00e9 \u010dasy zdej\u0161\u00ed t\u011b\u017eby v\u00e1pence. … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":215,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-221","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/221","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=221"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/221\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1038,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/221\/revisions\/1038"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/215"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=221"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}