{"id":186,"date":"2021-10-02T23:32:39","date_gmt":"2021-10-02T21:32:39","guid":{"rendered":"http:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/?page_id=186"},"modified":"2023-04-15T23:41:01","modified_gmt":"2023-04-15T21:41:01","slug":"dlouhe-19-stoleti","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/historie\/dlouhe-19-stoleti\/","title":{"rendered":"Dlouh\u00e9 19. stolet\u00ed"},"content":{"rendered":"

V 19. stolet\u00ed pat\u0159ily ji\u017e ob\u011b Chuchle mezi vyhl\u00e1\u0161en\u00e1 v\u00fdletn\u00ed m\u00edsta, a to i p\u0159esto, \u017ee v\u00a0t\u00e9 dob\u011b byla ji\u017e l\u00e9\u010divost pramene zna\u010dn\u011b zpochybn\u011bna.<\/p>\n

16. dubna 1801 podepsali za ob\u011b Chuchle na Zbraslavi Raabiza\u010dn\u00ed smlouvu rycht\u00e1\u0159 V\u00e1clav Ou\u0159ada a sousedi Anton Ma\u0161ek a Franz Kotek. Mezi majiteli chuchelsk\u00fdch l\u00e1zn\u00ed v t\u00e9 dob\u011b za\u010dalo obdob\u00ed st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed. Ti co l\u00e1zn\u011b z\u00edskali do sv\u00e9ho majetku, velmi brzy zjistili, \u017ee jejich provoz nen\u00ed zrovna v\u00fdhodn\u00fd a rychle se jich proto zbavovali. V t\u00e9m\u017ee roce je J. V. Nedbal odk\u00e1zal sv\u00e9mu synovi Mat\u011bjovi a man\u017eelce, kte\u0159\u00ed je okam\u017eit\u011b obratem prodali za 15 000 zlat\u00fdch rycht\u00e1\u0159i Ou\u0159adovi. Ani on si je dlouho nenechal, hned n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok je prodal za 16 400 zlat\u00fdch Franz Karl Potscherovi z Prahy. V roce 1806 se v\u0161ak po soudn\u00edm sporu op\u011bt dostaly do rycht\u00e1\u0159ov\u00fdch rukou s t\u00edm, \u017ee po jeho smrti, v roce 1810 je od d\u011bdic\u016f za 19 000 zlat\u00fdch koupil zemsk\u00fd advok\u00e1t JUDr. Anton Pavlovsk\u00fd.<\/p>\n

V roce 1815 byla v Mal\u00e9 Chuchli otev\u0159ena dvout\u0159\u00eddn\u00ed \u0161kola a o rok pozd\u011bji byl na \u017e\u00e1dost obyvatel z obou osad do Chuchle vysl\u00e1n p\u00e1ter Josef Job, jen\u017e zadarmo bydlel v\u00a0l\u00e1zn\u00edch. Tento p\u00e1ter zde vyu\u010doval n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a slou\u017eil pro l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 hosty i obyvatele v kostele Panny Marie m\u0161e svat\u00e9. V\u00a0t\u00e9m\u017ee roce byl rovn\u011b\u017e p\u0159esunut h\u0159bitov od doln\u00edho kostela k horn\u00edmu.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

V roce 1820 koupil l\u00e1zn\u011b guberni\u00e1ln\u00ed rada MUDr. Josef Rottenberger. L\u00e1zn\u011b tehdy tvo\u0159ily k\u0159es\u0165ansk\u00e9\u00a0 a \u017eidovsk\u00e9 l\u00e1zn\u011b (Saalhaus), d\u00e1le k\u00a0nim pat\u0159ily obytn\u00e9 a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy, pole, louky a dobytek. Za to v\u0161e musel majitel platit zbraslavsk\u00e9 vrchnosti ro\u010dn\u00ed taxu za v\u00edno, l\u00e1ze\u0148sk\u00fd a pozemkov\u00fd poplatek a hudebn\u00e9. Osvobozen byl od poplatk\u016f za pivo a ko\u0159alku, kter\u00e9 v\u0161ak musel odeb\u00edrat pouze ze Zbraslavi. Sklady potravin pro l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 pot\u0159eby byly v um\u011ble vyra\u017een\u00fdch chodb\u00e1ch do sk\u00e1ly. L\u00e1ze\u0148sk\u00e9 m\u00edstnosti byly v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti budovy, kam se voda sv\u00e1d\u011bla p\u0159es oh\u0159\u00edvan\u00fd kotel d\u0159ev\u011bn\u00fdmi pozd\u011bji pak m\u011bd\u011bn\u00fdmi trubkami. Pro lep\u0161\u00ed manipulaci s vodou bylo rameno potoka svedeno \u0161achtou do budovy, odkud se voda nab\u00edrala z chodby a v prostoru nad kostelem se znovu spojovalo s p\u016fvodn\u00edm \u0159e\u010di\u0161t\u011bm. Dnes ji\u017e z t\u011bchto technick\u00fdch zaj\u00edmavost\u00ed nic nezbylo, proto\u017ee cel\u00fd prostor nad kostelem byl je\u0161t\u011b v 19. stolet\u00ed zavezen vysok\u00fdm n\u00e1spem a budova star\u00fdch l\u00e1zn\u00ed pro\u0161la zejm\u00e9na v posledn\u00ed dob\u011b moderniza\u010dn\u00ed p\u0159estavbou.<\/p>\n

Chuchle jako dv\u011b venkovsk\u00e1 s\u00eddla za\u010d\u00ednali objevovat nejen pacienti, ale i prvn\u00ed turist\u00e9, um\u011blci a novin\u00e1\u0159i. \u010casopis Hyllos v roce 1820 nap\u0159. napsal: \u201eMezi pov\u011bstn\u00fdmi l\u00e9\u010div\u00fdmi prameny \u010cech zasluhuje pov\u0161imnut\u00ed tak\u00e9 v Chuchli pr\u00fd\u0161t\u00edc\u00ed \u017eelezit\u00fd pramen, jednak pro jeho ji\u017e na mnoh\u00e9m nemocn\u00e9m prok\u00e1zanou l\u00e9\u010divou s\u00edlu, jednak dle sv\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u00e9 polohy.\u201c<\/em><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

V roce 1827 pronaj\u00edm\u00e1 Dr. Rottenberger l\u00e1zn\u011b man\u017eel\u016fm Rollov\u00fdm. Roku 1825 zbraslavsk\u00e9 panstv\u00ed kupuje v dra\u017eb\u011b bavorsk\u00fd kn\u00ed\u017ee Bed\u0159ich Oettingen Wallerstein a o p\u011bt let pozd\u011bji za 8800 zlat\u00fdch i chuchelsk\u00e9 l\u00e1zn\u011b.<\/p>\n

Bed\u0159ich Oettingen Wallerstein byl velmi podnikav\u00fdm \u0161lechticem. Chuchelsk\u00e9 l\u00e1zn\u011b s\u00e1m neprovozoval, pouze je d\u00e1le pronaj\u00edmal. N\u00e1jemci byli nap\u0159. Josef Rak (1838) nebo Julie Majerov\u00e1 (1843\u20131845). V t\u00e9 dob\u011b v l\u00e1zn\u00edch p\u016fsobil l\u00e9ka\u0159 placen\u00fd majitelem panstv\u00ed, kter\u00fd se staral o pacienty a uplat\u0148oval i nov\u00e9 poznatky v l\u00e1ze\u0148stv\u00ed.<\/p>\n

V roce 1840 byly postaveny u potoka \u201enov\u00e9 l\u00e1zn\u011b\u201c (dne\u0161n\u00ed \u010dp. 44), kter\u00e9 tehdy byly ozna\u010dov\u00e1ny jako \u201eKaltwasserheiilanstalt\u201c \u2013 l\u00e9\u010debn\u00fd \u00fastav chladnou vodou.<\/p>\n

V roce 1845 byly chuchelsk\u00e9 l\u00e1zn\u011b pronajaty Ferdinandu Eckertovi. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b are\u00e1l tvo\u0159ily t\u0159i budovy \u2013 l\u00e1ze\u0148sk\u00fd hostinec, star\u00e9 l\u00e1zn\u011b a nov\u00e9 l\u00e1zn\u011b, p\u0159ed nimi\u017e bylo m\u00edsto pro fiakr a \u0161est stol\u016f s lavicemi.<\/p>\n

Podle tehdej\u0161\u00edho topografick\u00e9ho popisu zbraslavsk\u00e9ho panstv\u00ed se v\u00a0t\u011bchto letech v\u011bt\u0161ina m\u00edstn\u00edch obyvatel \u017eivila l\u00e1m\u00e1n\u00edm kamene ve v\u00e1pencov\u00fdch skal\u00e1ch, kvetl zde tak\u00e9 obchod s potravinami a ovocem, nebo\u0165 v\u00a0obou Chuchl\u00edch bylo mno\u017estv\u00ed zahrad. Mal\u00e1 Chuchle byla rovn\u011b\u017e obl\u00edben\u00fdm v\u00fdletn\u00edm m\u00edstem, kam se jezdilo za deset krejcar\u016f dro\u017ekou od \u00dajezdsk\u00e9 br\u00e1ny na Sm\u00edchov\u011b a zp\u00e1tky lodi\u010dkou k Vy\u0161ehradu.<\/p>\n

Stav obou obc\u00ed charakterizuj\u00ed mapy tzv. Stabiln\u00edho katastru z roku 1841.<\/p>\n

V roce 1848 bylo zru\u0161eno poddanstv\u00ed. V pades\u00e1t\u00fdch letech bylo na z\u00e1klad\u011b \u00fastavy a z\u00e1kona o obc\u00edch z roku 1849 ustanoveno ve Velk\u00e9 Chuchli poprv\u00e9 obecn\u00ed zastupitelstvo. Prvn\u00edm starostou se stal Jan Ou\u0159ada.<\/p>\n

\u00dazk\u00e1 a hrbolat\u00e1 cesta, vyl\u00e1man\u00e1 Francouzi v polovin\u011b 18. stolet\u00ed byla p\u0159em\u011bn\u011bna roku 1833 na silnici, kter\u00e1 byla ale p\u0159i povodn\u00edch \u010dastokr\u00e1t poni\u010dena. Kdy\u017e se za\u010dala stav\u011bt \u017eeleznice, byla tato silnice definitivn\u011b zni\u010dena.<\/p>\n

V\u00a0\u0161edes\u00e1t\u00fdch letech 19. stolet\u00ed se ve zdej\u0161\u00edm kraji za\u010dal rozv\u00edjet i dal\u0161\u00ed zp\u016fsob dopravy \u2013 \u017eeleznice. A tak slavnostn\u00ed otev\u0159en\u00ed trati do Plzn\u011b prob\u011bhlo 14. \u010dervence 1862 za \u00fa\u010dasti mnoha p\u0159edstavitel\u016f tehdej\u0161\u00edho ve\u0159ejn\u00e9ho, kulturn\u00edho a politick\u00e9ho \u017eivota. Tehdy vlak v Chuchli je\u0161t\u011b nestav\u011bl, ale hned dal\u0161\u00ed den byla Chuchle prvn\u00ed zast\u00e1vkou za Sm\u00edchovem. \u017de tra\u0165 vedla p\u0159es Chuchli do Berouna, bylo z\u00e1sluhou Franti\u0161ka Ladislava Riegera, kter\u00fd v roce 1853 vystoupil v \u201eJednot\u011b pro povzbuzen\u00ed pr\u016fmyslu v\u00a0\u010cech\u00e1ch\u201c s uveden\u00fdm n\u00e1vrhem. Dvakr\u00e1t denn\u011b jezdily vlaky po jednokolejce v ka\u017ed\u00e9m sm\u011bru. J\u00edzdn\u00e9 ze Sm\u00edchova do Mal\u00e9 Chuchle v III. t\u0159\u00edd\u011b st\u00e1lo 22 krejcar\u016f. Jednopatrov\u00e1 budova zast\u00e1vky byla ve sm\u011bru od Sm\u00edchova nalevo (dosud stoj\u00ed, slou\u017e\u00ed v\u0161ak jin\u00e9mu \u00fa\u010delu).<\/p>\n

V roce 1865 p\u0159ibylo i spojen\u00ed po vod\u011b, a to parn\u00edky po \u0159ece Vltav\u011b, kter\u00e9 provozovala \u201ePra\u017esk\u00e1 spole\u010dnost pro paroplavbu\u201c. Lod\u011b dopravovaly v\u00fdletn\u00edky a\u017e do \u0160t\u011bchovic. V Mal\u00e9 Chuchli bylo p\u0159\u00edstavi\u0161t\u011b a z Mal\u00e9 Chuchle l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 se tak stala, i p\u0159esto, \u017ee l\u00e9\u010div\u00e9 \u00fa\u010dinky zdej\u0161\u00ed vody byly zpochybn\u011bny, Mal\u00e1 Chuchle v\u00fdletn\u00ed. Podle dochovan\u00fdch z\u00e1znam\u016f je patrno, \u017ee v druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed bylo v Mal\u00e9 Chuchli dev\u011bt restaurac\u00ed, z toho dv\u011b zahradn\u00ed. Nedaleko kostela sv. Jana Nepomuck\u00e9ho byla postavena lesn\u00ed restaurace (dnes h\u00e1jovna) a sv\u016fj vrchol pro\u017e\u00edval i l\u00e1ze\u0148sk\u00fd hostinec. Na m\u00edst\u011b p\u016fvodn\u00edho tane\u010dn\u00edho s\u00e1lu byl postaven nov\u00fd objekt zahradn\u00ed restaurace s p\u0159\u00edzemn\u00ed terasou a otev\u0159enou lod\u017ei\u00ed pro posezen\u00ed a v pat\u0159e nam\u00edsto hostinsk\u00fdch pokoj\u016f byl p\u0159es celou d\u00e9lku stavby velk\u00fd tane\u010dn\u00ed s\u00e1l. Majitelem hostince byl Jan Petr\u00e1\u010dek a pozd\u011bji pak Jan \u010cul\u00edk.<\/p>\n

V roce 1869 byl v Mal\u00e9 Chuchli otev\u0159en po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ad.\u00a0Roku 1872 do Velk\u00e9 Chuchle p\u0159es\u00eddlil zahradnick\u00fd z\u00e1vod firmy Walter, kter\u00fd zam\u011bstn\u00e1val a\u017e \u0161edes\u00e1t zahradn\u00edk\u016f a byl nejv\u011bt\u0161\u00edm sv\u00e9ho druhu v cel\u00e9m Rakousko\u2013Uhersku.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Chuchle nad Vltavou (Anton\u00edn Lev\u00fd, 1870)<\/p><\/div>\n

V r. 1881 se dne\u0161n\u00ed Mal\u00e1 Chuchle stala m\u00edstem st\u0159etu n\u011bmeck\u00fdch a \u010desk\u00fdch student\u016f. Tato bitka byla sou\u010dasn\u00edky ozna\u010dov\u00e1na jako \u201echuchelsk\u00e1 \u0159e\u017e\u201c. Vyvol\u00e1na byla spory p\u0159i rozd\u011blen\u00ed Karlo\u2013Ferdinandovy univerzity v Praze na \u010d\u00e1st n\u011bmeckou a \u010deskou a volbami do obchodn\u00ed a \u017eivnostensk\u00e9 komory ve V\u00eddni.<\/p>\n

P\u0159elom stolet\u00ed byl ve znamen\u00ed rozvoje \u0159\u00ed\u010dn\u00edch plov\u00e1ren na Vltav\u011b, kter\u00e9 byly povolov\u00e1ny pouze na letn\u00ed m\u011bs\u00edce, proto\u017ee Vltava byla bez regulace a hrozilo, \u017ee za\u0159\u00edzen\u00ed plov\u00e1ren ohroz\u00ed mosty v Praze.<\/p>\n

V Mal\u00e9 Chuchli, kter\u00e1 byla d\u00edky v\u00fdletn\u00edmu ruchu v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed, byla v t\u00e9 dob\u011b dvojt\u0159\u00eddn\u00ed \u0161kola, vlakov\u00e1 zast\u00e1vka, po\u0161ta a telegraf. V\u00fdstavba v Mal\u00e9 Chuchli se roz\u0161i\u0159ovala pod\u00e9l zbraslavsk\u00e9 silnice sm\u011brem na sever. L\u00e1zn\u011b v\u00a0t\u00e9 dob\u011b byly v majetku dr. Zavadila, p\u0159\u00edbuzn\u00e9ho rodiny \u010cul\u00edkovy a slou\u017eily ji\u017e jenom k celoro\u010dn\u00edmu pron\u00e1jmu. L\u00e1ze\u0148sk\u00e1 funkce objekt\u016f tak zcela zanikla. Zbraslavsk\u00e9 panstv\u00ed koupil v roce 1910 textiln\u00ed magn\u00e1t Cyril Barto\u0148 z\u00a0Doben\u00edna, jen\u017e byl velk\u00fdm mecen\u00e1\u0161em a krom\u011b jin\u00e9ho podporoval aktivity nejen m\u00edstn\u00edch spolk\u016f, c\u00edrkve, ale i obecn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f. Majitelem zbraslavsk\u00e9ho panstv\u00ed byl a\u017e do roku 1948.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V 19. stolet\u00ed pat\u0159ily ji\u017e ob\u011b Chuchle mezi vyhl\u00e1\u0161en\u00e1 v\u00fdletn\u00ed m\u00edsta, a to i p\u0159esto, \u017ee v\u00a0t\u00e9 dob\u011b byla ji\u017e l\u00e9\u010divost pramene zna\u010dn\u011b zpochybn\u011bna. 16. dubna 1801 podepsali za ob\u011b Chuchle na Zbraslavi Raabiza\u010dn\u00ed smlouvu rycht\u00e1\u0159 V\u00e1clav Ou\u0159ada a sousedi … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":173,"menu_order":-25,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-186","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/186","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=186"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/186\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":592,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/186\/revisions\/592"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/173"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/regionplus.cz\/chuchle\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=186"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}