14. 6. 1904 – 4. 7. 1979<\/p>\n
Mezi v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti protinacistick\u00e9ho odboje ve Velk\u00e9 Chuchli bezesporu pat\u0159il i Jind\u0159ich Stodola, jen\u017e se narodil 14. \u010dervna 1904 v\u00a0L\u00edsku na Vyso\u010din\u011b v\u00a0rodin\u011b hrab\u011bc\u00edho hajn\u00e9ho. V\u00a0roce 1925 v\u00a0Hranic\u00edch \u00fasp\u011b\u0161n\u011b absolvoval vojenskou akademii a s\u00a0hodnost\u00ed poru\u010d\u00edka tak za\u010dal svoji vojenskou kari\u00e9ru. V\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce absolvoval je\u0161t\u011b v\u00a0Milovic\u00edch d\u016fstojnick\u00fd kurz, za co\u017e z\u00edskal hodnost nadporu\u010d\u00edka. Pot\u00e9 ji\u017e p\u016fsobil u 14. p\u011b\u0161\u00edho pluku v\u00a0Pre\u0161ov\u011b, v\u00a011. divizi a ve 32. p\u011b\u0161\u00edm pluku v\u00a0Ko\u0161\u00edc\u00edch, kde byl v\u00a0roce 1934 pov\u00fd\u0161en na kapit\u00e1na.<\/p>\n
V\u00a0roce 1936 za\u010dal v\u00a0Praze studovat v\u00e1le\u010dnou \u0161kolu a tak se s\u00a0rodinou p\u0159est\u011bhoval do Prahy, konkr\u00e9tn\u011b potom do Velk\u00e9 Chuchle. I zde se n\u011bkolikr\u00e1t st\u011bhoval. Nejprve bydlel v\u00a0dom\u011b \u010dp. 253, pot\u00e9 od roku 1939 v\u00a0\u010dp. 297, d\u00e1le od roku 1947 v\u00a0\u010dp. 200 a nakonec od roku 1959 v\u00a0\u010dp. 239.<\/p>\n
Obdob\u00ed protektor\u00e1tu a okupace ho zastihlo jako aktivn\u00edho \u00fa\u010dastn\u00edka odboje, a to ve zn\u00e1m\u00e9 vojensk\u00e9 skupin\u011b \u201eObrana n\u00e1roda\u201c. Jeho profesn\u00ed \u017eivot se ale zcela zm\u011bnil. hned v\u00a0roce 1939 byl z\u00a0arm\u00e1dy propu\u0161t\u011bn a m\u00edsto na\u0161el v\u00a0redakci \u201e\u010cesk\u00e9ho slova\u201c jako cenzor. Zde, podle lidov\u00e9ho r\u010den\u00ed \u201epod sv\u00edcnem b\u00fdv\u00e1 tma\u201c, psal po uz\u00e1v\u011brce novin, pod pseudonymem \u010cechoslov\u00e1k Josef Nov\u00e1k, sarkastick\u00e9 dopisy do redakc\u00ed r\u016fzn\u00fdch novin zr\u00e1dc\u016fm n\u00e1roda Moravcovi a Wernerovi. V\u00a0roce 1944 byl z\u00a0redakce propu\u0161t\u011bn, ale v\u00a0odbojov\u00e9 \u010dinnosti pokra\u010doval i jako d\u011bln\u00edk u zl\u00edchovsk\u00e9 uhl\u00ed\u0159sk\u00e9 firmy Vondru\u0161ka. S\u00e1m na toto obdob\u00ed v\u00a0\u0161edes\u00e1t\u00fdch letech vzpom\u00ednal: \u201e… Po por\u00e1\u017ece Francie i ostatn\u00edch n\u011bmeck\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch \u00fasp\u011b\u0161\u00edch v\u00a0letech 1940\u20131942 upadalo hodn\u011b na\u0161ich lid\u00ed do pesimismu a\u017e beznad\u011bje. Na druh\u00e9 stran\u011b bylo bohud\u00edk tak\u00e9 mnoho optimist\u016f, kte\u0159\u00ed ani v\u00a0nejpohnut\u011bj\u0161\u00edch v\u00e1le\u010dn\u00fdch dob\u00e1ch neztratili nic z\u00a0pevn\u00e9 v\u00edry ve v\u00edt\u011bzstv\u00ed svobody nad fa\u0161ismem. To, \u017ee jsem se rozhodl k\u00a0sepisov\u00e1n\u00ed let\u00e1\u010dk\u016f a korespondence, vyv\u011bralo tak\u00e9 z\u00a0t\u00e9to v\u00edry.\u201c<\/em><\/p>\n Kdy\u017e v\u00a0roce 1945 za\u010dalo v Praze kv\u011btnov\u00e9 povst\u00e1n\u00ed Jind\u0159ich Stodola se do n\u011bj okam\u017eit\u011b aktivn\u011b zapojil. Kone\u010dn\u011b m\u011bl mo\u017enost z\u00faro\u010dit svoji vojenskou praxi. Okam\u017eit\u011b za\u010dal pracovat v\u00a0Revolu\u010dn\u00edm n\u00e1rodn\u00edm v\u00fdboru, a to ve funkci vedouc\u00edho vojensk\u00e9 skupiny. Takto se z\u00fa\u010dastnil t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ech\u00a0 vojensk\u00fdch operac\u00ed v\u00a0prostoru Velk\u00e9 Chuchle, a\u0165 u\u017e se jednalo o stavbu barik\u00e1d, pomoc Vlasovc\u016f, boj u Waltrovy zahrady nebo dny n\u011bmeck\u00e9 okupace Velk\u00e9 Chuchle 8. a 9. kv\u011btna.<\/p>\n Jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, kter\u00e9 se v materi\u00e1lech\u00a0dnes ji\u017e neexistuj\u00edc\u00ed m\u00edstn\u00ed organizace Svazu protifa\u0161istick\u00fdch bojovn\u00edk\u016f \u010dist\u011b n\u00e1hodou zachovalo, je patrn\u011b t\u00edm nej\u00fapln\u011bj\u0161\u00edm a nejp\u0159esn\u011bj\u0161\u00edm, co z\u00a0t\u00e9 doby o d\u011bn\u00ed v\u00a0Chuchli existuje.<\/p>\n Za v\u0161e, co b\u011bhem okupace pro svoji vlast a obec Jind\u0159ich Stodola ud\u011blal byl pozd\u011bji vyznamen\u00e1n. Nejprve to bylo 5. kv\u011btna 1946, kdy za \u00fa\u010dast v\u00a0pra\u017esk\u00e9m povst\u00e1n\u00ed mu prezident republiky Edvard Bene\u0161 ud\u011blil medaili \u201eZa chrabrost\u201c a 25. \u0159\u00edjna, t\u00e9ho\u017e roku mu bylo za protifa\u0161istick\u00fd odboj ud\u011bleno \u201ePochvaln\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed IV. stupn\u011b\u201c.<\/p>\n Po v\u00e1lce mu nastaly zlat\u00e9 \u010dase, kone\u010dn\u011b se mohl vr\u00e1tit k\u00a0tomu co m\u011bl r\u00e1d \u2013 do arm\u00e1dy. Nejprve, ji\u017e v\u00a0hodnosti podplukovn\u00edka pracoval na velitelstv\u00ed I. arm\u00e1dn\u00edho sboru a pozd\u011bji na ministerstvu n\u00e1rodn\u00ed obrany a v\u00a0gener\u00e1ln\u00edm \u0161t\u00e1bu. Pak ale p\u0159i\u0161el rok 1948 a t\u00edm tak\u00e9 definitivn\u00ed konec vojensk\u00e9 kari\u00e9ry Jind\u0159icha Stodoly. V\u00a0b\u0159eznu 1949 byl v\u00a0Reicinov\u011b procesu obvin\u011bn a pozd\u011bji na jeden a p\u016fl roku odsouzen do v\u011bzen\u00ed v\u00a0J\u00e1chymov\u011b. Po n\u00e1vratu dom\u016f nastoupil jako d\u011bln\u00edk k\u00a0firm\u011b Baraba, kter\u00e1 stav\u011bla tunel v\u00a0Mal\u00e9 Chuchli. Kdy\u017e byla tato stavba v\u00a0roce 1955 dokon\u010dena, z\u00edskal m\u00edsto d\u011bln\u00edka \u00fadr\u017eby kolej\u00ed \u010cSD, odkud pozd\u011bji, v\u00a0roce 1964 ode\u0161el do d\u016fchodu.<\/p>\n Na posledn\u00ed l\u00e9ta \u017eivota sv\u00e9ho otce vzpom\u00edn\u00e1 jeho syn Milan Stodola: \u201ePo celou dobu po roce 1951 byl aktivn\u00edm \u010dlenem Svazu protifa\u0161istick\u00fdch bojovn\u00edk\u016f ve Velk\u00e9 Chuchli, pe\u010dliv\u011b si uschov\u00e1val svoje projevy pro ve\u0159ejnost p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitostech v\u00fdro\u010d\u00ed kv\u011btnov\u00e9 revoluce. R\u00e1d pracoval na zahrad\u011b. Nejprve na pol\u00ed\u010dku v\u00a0Lib\u0159i, pozd\u011bji od roku 1958 na parcele na Hv\u011bzd\u00e1rn\u011b a nakonec v\u00a0Radot\u00edn\u011b. V\u00a0Chuchli byl \u010dlenem spolku zahr\u00e1dk\u00e1\u0159\u016f, zejm\u00e9na dobr\u00e9 \u00fasp\u011bchy m\u011bl v\u00a0p\u011bstov\u00e1n\u00ed broskvon\u00ed.\u201c<\/p>\n V\u00a0roce 1968 se Jind\u0159ich Stodola do\u010dkal rehabilitace a v\u00a0roce 1991 byl in memoriam pov\u00fd\u0161en na plukovn\u00edka. Vojensk\u00e9 penze se ale ji\u017e nedo\u010dkal, nebo\u0165 4. \u010dervence 1979 v\u00a0Radot\u00edn\u011b, kde str\u00e1vil posledn\u00ed \u010dty\u0159i roky sv\u00e9ho \u017eivota zem\u0159el.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" 14. 6. 1904 – 4. 7. 1979 Mezi v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti protinacistick\u00e9ho odboje ve Velk\u00e9 Chuchli bezesporu pat\u0159il i Jind\u0159ich Stodola, jen\u017e se narodil 14. \u010dervna 1904 v\u00a0L\u00edsku na Vyso\u010din\u011b v\u00a0rodin\u011b hrab\u011bc\u00edho hajn\u00e9ho. V\u00a0roce 1925 v\u00a0Hranic\u00edch \u00fasp\u011b\u0161n\u011b absolvoval vojenskou akademii a … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek