Narodil se 11. srpna 1799 na rodinn\u00e9m statku bl\u00edzko francouzsk\u00e9ho m\u011bste\u010dka Saugues. Ji\u017e od rann\u00e9ho d\u011btstv\u00ed ho uchvacovala nejen p\u0159\u00edroda ale i technika. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto studoval v\u00a0letech 1819 a\u017e 1824\u00a0 na polytechnick\u00e9 \u0161kole v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed a pozd\u011bji pak p\u0159ijal m\u00edsto praktick\u00e9ho in\u017een\u00fdra. Sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho studia byly tak\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bdy, a tak nen\u00ed divu, \u017ee byl pozd\u011bji povol\u00e1n ke dvoru Jind\u0159icha, hrab\u011bte ze Chambordu (vnuka Karla X.) jako u\u010ditel matematiky a p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd.<\/p>\n
V\u00a0t\u00e9 dob\u011b v\u0161e nasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee se bude v\u011bnovat v\u00fdchov\u011b prince a \u017ee pozd\u011bji z\u00edsk\u00e1 postaven\u00ed, kter\u00e9 by mu umo\u017enilo klidn\u00fd \u017eivot pod z\u00e1\u0161titou kr\u00e1lovsk\u00e9ho dvora. V\u00a0\u010dervenci 1830 ale byli Bourboni z\u00a0Francie vyhn\u00e1ni a Barrande, jen\u017e byl existen\u010dn\u011b z\u00e1visl\u00fd na kr\u00e1lovsk\u00e9m dvoru, rovn\u011b\u017e musel opustit rodnou zemi. Nejprve se francouzsk\u00fd kr\u00e1l uch\u00fdlil do Skotska, ale pozd\u011bji se p\u0159est\u011bhoval do \u010cech, a to na z\u00e1mek Bu\u0161t\u011bhrad, kter\u00fd kr\u00e1lovsk\u00e9mu dvoru zap\u016fj\u010dil rakousk\u00fd kr\u00e1l Ferdinand V. Nakonec ani zde Francouzi p\u0159\u00edli\u0161 dlouho nepobyli, nebo\u0165 v\u00a0roce 1832 je cholera vyhnala na Pra\u017esk\u00fd hrad.<\/p>\n
A pr\u00e1v\u011b v\u00a0Praze se Barrande velmi rychle sezn\u00e1mil s\u00a0tehdej\u0161\u00edmi \u010desk\u00fdmi u\u010denci \u2013 Franti\u0161kem Palack\u00fdm a Ka\u0161parem \u0160tenberkem, a tak v\u00a0roce 1833 ode\u0161el od kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny a osamostatnil se. V\u00a0letech 1835 a\u017e 1845 bydlel v\u00a0dom\u011b \u201eU t\u0159\u00ed hv\u011bzd\u201c, v Praze na Malostransk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed. Na\u010das se vr\u00e1til ke sv\u00e9mu p\u016fvodn\u00edmu povol\u00e1n\u00ed, kdy\u017e byl prost\u0159ednictv\u00edm Ka\u0161para \u0160tenberka pov\u011b\u0159en posouzen\u00edm projektu prodlou\u017een\u00ed pra\u017esko\u2013l\u00e1nsk\u00e9 ko\u0148sk\u00e9 dr\u00e1hy. Tato, v\u00a0po\u0159ad\u00ed druh\u00e1 stavba tohoto typu v\u00a0\u010cech\u00e1ch, m\u011bla propojit Prahu s\u00a0Plzn\u00ed. Sou\u010d\u00e1st\u00ed Barrandovy pr\u00e1ce bylo i ter\u00e9nn\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed, p\u0159i n\u011bm\u017e z\u00edskal poznatky o otisc\u00edch zkamen\u011bl\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f z\u00a0okol\u00ed Skryj a T\u00fd\u0159ovic. Zdej\u0161\u00ed zkamen\u011bliny nebyly ale prvn\u00ed, kter\u00e9 na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed objevil. Ty na\u0161el ji\u017e v\u00a0roce 1833 p\u0159i proch\u00e1zce pod D\u00edv\u010d\u00edmi hrady u Zl\u00edchova.<\/p>\n
Barrandeho v\u0161ak nezaj\u00edmal pouze sb\u011br zkamen\u011blin, ale zaj\u00edmalo ho i slo\u017een\u00ed vrstev hornin, ze kter\u00fdch zkamen\u011bliny poch\u00e1zely. Proto, aby podrobn\u011b zjistil jejich geologick\u00e9 slo\u017een\u00ed, procestoval v\u00a0letech 1840 a\u017e 1846 cel\u00e9 st\u0159edn\u00ed \u010cechy. V\u00a0t\u011bchto letech objevil \u0159adu nov\u00fdch nalezi\u0161\u0165, na z\u00e1klad\u011b \u010deho\u017e dosp\u011bl k\u00a0n\u00e1zoru, \u017ee co do bohatstv\u00ed se \u010desk\u00fdm nalezi\u0161t\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e1 jin\u00e1 nevyrovnaj\u00ed. V\u00a0tomto v\u00fdzkumu z\u00faro\u010dil i to, \u017ee vystudoval techniku, nebo\u0165 velk\u00fd d\u016fraz kladl pr\u00e1v\u011b na p\u0159esnost a fakta. Ta za\u010dal postupn\u011b shroma\u017e\u010fovat a t\u0159\u00eddit, nikdy je v\u0161ak nepova\u017eoval za dostate\u010dn\u00e1 k\u00a0tomu, aby bylo mo\u017eno zm\u011bnit n\u00e1zory na p\u0159\u00edrodu.<\/p>\n
\u010casem mu za\u010dal b\u00fdt jeho byt mal\u00fd, a tak v\u00a0roce 1845 se p\u0159est\u011bhoval do nov\u00e9ho emp\u00edrov\u00e9ho domu v\u00a0Chotkov\u011b ulici, kde mu jeho bytn\u00e1 Barbora Nerudov\u00e1, matka b\u00e1sn\u00edka Jana Nerudy, na\u0161la dostate\u010dn\u011b velk\u00e9 apartm\u00e1. V\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce za\u010dal o zkamen\u011blin\u00e1ch a \u010desk\u00fdch prvohor\u00e1ch publikovat prvn\u00ed \u010dl\u00e1nky v\u00a0Lipsku a ve V\u00eddni. Jeho z\u00e1pisky z\u00a0t\u00e9 doby jsou pln\u00e9 n\u00e1\u010drtk\u016f paleontologick\u00fdch nalezi\u0161\u0165 a geologick\u00fdch profil\u016f.<\/p>\n
V\u00a0roce 1852, ve sv\u00fdch t\u0159ia\u010dty\u0159icetiletech, vydal prvn\u00ed svazek sv\u00e9ho d\u00edla o \u010desk\u00fdch prvohor\u00e1ch Systeme Silurien du Centre la Boheme, v\u00a0n\u011bm\u017e popsal \u010desk\u00e9 trilobity tak dokonale, \u017ee r\u00e1zem vzbudil z\u00e1jem a ocen\u011bn\u00ed v\u0161ech tehdej\u0161\u00edch p\u0159\u00edrodov\u011bdc\u016f. Toto d\u00edlo, kter\u00e9 \u010d\u00edt\u00e1 celkem 22 svazk\u016f, nebylo dosud p\u0159ekon\u00e1no. M\u00e1 p\u0159es 6000 stran, 1160 litografick\u00fdch tabul\u00ed a pops\u00e1no je v\u00a0n\u011bm celkem 3557 druh\u016f zkamen\u011bl\u00fdch organism\u016f z\u00a0\u010desk\u00fdch prvohor.<\/p>\n
Zaj\u00edmav\u00e9 je jist\u011b i to, \u017ee pro n\u00e1zvy n\u011bkter\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f si vyb\u00edral \u010desk\u00e1 slova. A tak vznikly nap\u0159\u00edklad Vlasta, Bohemica, Sl\u00e1va, \u0160\u00e1rka, Kr\u00e1lovna, Panenka, Synek \u010di Tetinka. V\u00a0roce 1881 tato tvorba skon\u010dila. Tehdy bylo v\u00a0Bologni rozhodnuto, \u017ee v\u0161echny n\u00e1zvy nalezen\u00fdch zkamen\u011blin mus\u00ed m\u00edt pouze latinsk\u00e9 \u010di latinizovan\u00e9 n\u00e1zvy.<\/p>\n
Dokon\u010den\u00ed sv\u00e9ho d\u00edla se bohu\u017eel Barrande nedo\u010dkal. V\u00a0posledn\u00edm roce \u017eivota se jeho zdravotn\u00ed stav st\u00e1le zhor\u0161oval (obt\u00ed\u017en\u011b chodil a st\u00e1le h\u016f\u0159e sly\u0161el). Velkou r\u00e1nou pro n\u011bj byla tak\u00e9 zpr\u00e1va, \u017ee u V\u00eddn\u011b, ve Frohsdorfu zem\u0159el jeho b\u00fdval\u00fd p\u00e1n, Jind\u0159ich Chambord. Odjel na poh\u0159eb, ale z\u00a0V\u00eddn\u011b se ji\u017e do \u010cech nevr\u00e1til. V\u00a0nevytopen\u00e9m pokoji se nachladil a musel ulehnout. Jeho posledn\u00ed slova byla: \u201eP\u00e1n m\u016fj nebe mi k\u00e1zal. P\u016fjdu za n\u00edm\u201c. Zem\u0159el 5. \u0159\u00edjna 1883. Ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 d\u00edlo, sb\u00edrky, n\u00e1kresy a z\u00e1pisn\u00edky v\u011bnoval N\u00e1rodn\u00edmu muzeu v\u00a0Praze, kde jsou k\u00a0vid\u011bn\u00ed dodnes.<\/p>\n
Svou prac\u00ed polo\u017eil Joachim Barrande z\u00e1klady ke studiu prvohor a ke studiu v\u00fdvoje \u017eivota v\u00a0tomto geologick\u00e9m obdob\u00ed, \u010d\u00edm\u017e proslavil \u010cechy a jejich hlavn\u00ed m\u011bsto po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Pra\u017ean\u00e9 se mu za to odvd\u011b\u010dili t\u00edm, \u017ee v\u00fdznamn\u00fd geologick\u00fd profil nedaleko Mal\u00e9 Chuchle pojmenovali jeho jm\u00e9nem \u2013 Barrandovsk\u00e1 sk\u00e1la a pozd\u011bji pak i celou m\u011bstskou \u010dtvr\u0165 \u2013 Barrandov. Na ocen\u011bn\u00ed nezapomn\u011bli ani geologov\u00e9. Ti zase po n\u011bm pojmenovali \u010d\u00e1st \u010cesk\u00e9ho krasu \u2013 Barrandien.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Narodil se 11. srpna 1799 na rodinn\u00e9m statku bl\u00edzko francouzsk\u00e9ho m\u011bste\u010dka Saugues. Ji\u017e od rann\u00e9ho d\u011btstv\u00ed ho uchvacovala nejen p\u0159\u00edroda ale i technika. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto studoval v\u00a0letech 1819 a\u017e 1824\u00a0 na polytechnick\u00e9 \u0161kole v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed a pozd\u011bji pak p\u0159ijal m\u00edsto … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek